reklama
Stačilo pár vlasů na polštáři, rtěnka na sklence a pohled na rozházenou ložnici. Hana konečně pochopila, že iluze, které si tolik let stavěla, se rozpadly. Tentokrát to nebyla jen domněnka – byla to hořká pravda.
Když Hana ten večer vešla domů, bylo ticho jiného druhu než jindy. Vzduch voněl parfémem, který nepoužívala. Na nočním stolku stály dvě skleničky, jedna s otiskem rtěnky. U postele, na jejím polštáři, ležel dlouhý, zrzavý vlas. Nepatřil jí. Všechno v ní křičelo, ale tentokrát nepropukla v pláč. Věděla – tohle je konec.
Pokračujte ve čtení článku na další straně níže.
