Podle výzkumů se tzv. předběžné (varovné) příznaky mohou objevit už několik dní až týdnů před samotným infarktem. V jedné studii se 242 pacienty uvedlo 40 % dotázaných, že před záchvatem pociťovali některý z typických signálů.
Co lidé nejčastěji hlásili
Mezi nejčastěji uváděné potíže patřily:
bolest nebo tlak na hrudi, bušení srdce, dušnost a také nezvyklá únava či poruchy spánku.
U žen se navíc mohou častěji přidat i stavy, které snadno vypadají jako psychické vyčerpání: úzkost, nespavost nebo celková slabost. Právě to je jeden z důvodů, proč se varovné signály u části pacientek podcení nebo se přičtou hormonálním změnám.
Riziko se dá odhadovat i z dlouhodobých faktorů
Odborníci připomínají, že infarkt obvykle nepřichází „z čistého nebe“. Ke klasickým rizikovým faktorům patří především vysoký krevní tlak, zvýšená hladina LDL cholesterolu, ale také kouření, cukrovka, obezita a dlouhodobý stres. Roli mohou hrát i dědičné vlivy a zánět v těle.
Text zároveň zmiňuje, že nové výzkumy pracují i s jemnějšími biologickými ukazateli – například se změnami v krvi (mikroRNA spojené s poškozením cév), s projevy souvisejícími s poškozením cévních stěn, s oxidačním stresem v srdeční tkáni nebo s moderními analýzami EKG či mamografie, které mohou upozornit na vápenatění tepen.
Lékařka ze Sydney popsala 4 signály, které lidé často přehlédnou
Na možné včasné projevy upozorňuje i odbornice Dr. Sandy Yang. V textu zaznívá její přímé varování:
„Tělo nám často dává signály už měsíc před infarktem. Pokud je dokážeme rozpoznat, můžeme předejít tragédii,“ říká lékařka ze Sydney.
Podle ní je dobré zpozornět zejména u těchto čtyř potíží, pokud se objeví bez jasné příčiny nebo se opakují.
1) Častá nevolnost a závratě
Nevolnost nebo motání hlavy se obvykle spojuje s infekcí, nízkým tlakem či vyčerpáním. Pokud se ale objevují bez zjevného důvodu, mohou podle textu naznačovat problém s krevním oběhem nebo srdeční slabost. Důležité je sledovat, zda se potíže vracejí, zhoršují nebo se k nim přidávají další příznaky.
2) Extrémní únava a přetrvávající bolesti hlavy
Únava, která nepoleví ani po odpočinku, nebo bolesti hlavy, které se postupně zhoršují, mohou být podle textu jedním z prvních signálů, že se v těle děje něco vážnějšího. Právě kombinace „nevysvětlitelné“ únavy a dalších potíží bývá zrádná – člověk ji často přičte práci, stresu nebo špatnému spánku.
3) Mravenčení nebo znecitlivění jedné části těla
Pocit mravenčení v ruce, noze nebo na tváři může souviset se sníženým prokrvením. Text současně upozorňuje, že může jít i o signál spojený s rizikem mozkové příhody. Pokud se podobné potíže objeví náhle, je na místě rychlá reakce a vyšetření.
4) Náhlé zhoršení zraku
Rozmazané vidění, dvojité vidění nebo ztráta ostrosti jen na jednom oku mohou podle textu znamenat problém s cévami – například ucpané cévy – a vyžadují okamžité vyšetření. Právě náhlé změny zraku patří mezi příznaky, které by se neměly „rozchodit“.
Kdy jednat hned a co doporučují odborníci
Organizace Heart Foundation v textu uvádí, že v Austrálii je každých 9 minut hospitalizován člověk s infarktem. Připomíná se také, že projevy mohou být u části lidí – a často zejména u žen – jiné než klasická bolest na hrudi. Častěji se může objevit například bolest čelisti, bolest zad, nevolnost nebo závratě.
Obecné doporučení zní: nečekat, pokud se objeví neobvyklý příznak, který trvá déle. Text konkrétně zmiňuje nutnost reagovat na jakýkoli nezvyklý příznak trvající déle než 10 minut.
Co může riziko dlouhodobě snížit
Mezi kroky, které odborníci opakovaně doporučují, patří: přestat kouřit, pravidelně se hýbat, hlídat zdravou stravu a hmotnost, omezit alkohol, lépe zvládat stres a pravidelně kontrolovat krevní tlak, cukr a cholesterol.
U žen se navíc připomíná potřeba vnímat i specifická rizika spojená s PCOS, těhotenstvím, menopauzou a hormonální léčbou.
Zdroj: Daily Mail, Nature Scientific Reports, Cornell University, Journal of Lipid and Atherosclerosis, Heart Foundation
