Do hodnocení se zapojily ženy s průměrným věkem 79 let. V roce 2016 vyplnily dotazník, který měřil jejich úroveň vděčnosti. Vědci následně porovnali výsledky s úmrtností do roku 2019.
Během tří let zemřelo 4 608 účastnic. Právě v této skupině se ukázal rozdíl: ženy s nejvyšším skóre vděčnosti měly o 9 % nižší pravděpodobnost, že budou mezi zemřelými, než ženy s nižším skóre.
Největší rozdíl u nemocí srdce
Podle výsledků byla vyšší vděčnost spojena s větší odolností napříč příčinami úmrtí, ale nejvýrazněji se vztahovala ke kardiovaskulárním onemocněním. Jinými slovy: největší „výhoda“ se objevila u úmrtí souvisejících se srdcem a cévami.
Co přesně vědci říkají – a co naopak ne
Autoři zdůrazňují, že jde o pozorovací studii. To znamená, že ukazuje souvislost, ale neprokazuje přímou příčinu ve smyslu „vděčnost prodlužuje život“.
Harvardský epidemiolog Jin Chen k tomu uvedl: „Předchozí studie prokázaly souvislost mezi vděčností a nižším rizikem duševních poruch a vyšší emoční a sociální pohodou,“ a dodal, že vazba na tělesné zdraví je hůře prozkoumaná. Podle něj „naše studie přináší v tomto ohledu první empirické důkazy.“
Výzkumníci se snažili výsledky očistit o řadu faktorů, jako jsou sociodemografické charakteristiky, zdravotní historie či životní styl. Přesto platí, že do hry mohou vstupovat další proměnné – například optimismus, který už byl v minulosti spojován s lepším zdravím srdce.
Možné je i obrácené vysvětlení: lidé, kteří jsou zdravější z jiných důvodů, mohou častěji pociťovat vděčnost. Tedy že lepší zdraví podporuje vděčnost, nikoli nutně naopak.
Ne všichni odborníci jsou přesvědčeni
Opatrnost zmiňují i další vědci. Některé starší souhrnné analýzy naznačují, že intervence zaměřené na vděčnost mohou mít jen omezený dopad na lidi trpící úzkostí či depresí. Metaanalýza z roku 2020 například popsala, že účinek těchto intervencí je v některých skupinách malý.
Na druhou stranu se v praxi ukazuje, že u části lidí mohou záměrné projevy vděčnosti fungovat – například když si pravidelně připomínají, za co jsou vděční, nebo když píší dopisy s konkrétním vyjádřením vděku. Zároveň existují postupy, jak vděčnost posilovat, například „psát nebo mluvit o vděčnosti několikrát týdně.“
Vděčnost může pomáhat i nepřímo: návyky, vztahy, psychika
Výzkumný tým chce dál ověřovat vztah mezi vděčností a úmrtností na větší a rozmanitější populaci. Zároveň ale platí, že i mimo téma dlouhověkosti může být vděčnost užitečná.
Dřívější výzkumy totiž naznačují, že vděční lidé častěji dodržují zdravé návyky a vděčnost může podporovat také sociální vazby, které jsou pro kvalitu života ve vyšším věku zásadní.
Autoři přitom připomínají širší společenský rozměr: „Podpora zdravého stárnutí je prioritou veřejného zdraví a my doufáme, že další výzkum rozšíří naše znalosti o vděčnosti jako psychologickém zdroji pro prodloužení dlouhověkosti.“
Co si z toho odnést: slibný signál, ale ne zázračný recept
Výsledky působí optimisticky: vyšší vděčnost byla v této velké skupině spojena s nižším rizikem úmrtí, a to i po zohlednění řady faktorů. Zároveň ale nejde o důkaz, že stačí „být vděčný“ a člověk bude žít déle.
Pokud chcete vděčnost zkusit jako součást psychické hygieny, může jít o jednoduché kroky: pravidelně si připomenout konkrétní věci, které se daří, poděkovat lidem kolem sebe nebo si párkrát týdně napsat krátký seznam toho, čeho si vážíte. Otázka zní: dáváte v běžném dni vděčnosti vůbec prostor?
