Mnoho lidí si podobné testy vyhledává pravidelně. Tvrdí, že jim pomáhají udržet mysl ve formě, zlepšit koncentraci a zároveň se na chvíli odpojit od každodenního stresu. Nejde přitom jen o zábavu – to, co v iluzi uvidíte jako první, může podle některých psychologů částečně odrážet způsob, jakým váš mozek třídí informace a jak reagujete na vizuální podněty.
V tomto konkrétním případě však nejde o žádnou hlubokou psychologickou analýzu. Úkol je na první pohled jednoduchý: podívat se na černobílý obrazec a říct, kterou známou osobnost v něm rozpoznáte. Až poté, co si obrázek opravdu pečlivě prohlédnete, má smysl číst dál a ověřit si, zda jste se trefili.
Obrazec, který vás může zmást: vidíte jen skvrny, nebo i tvář?
Na první pohled může obrázek působit spíše jako náhodná změť černých a bílých ploch, které spolu zdánlivě nesouvisejí. Právě na tom optické iluze staví – mozek se snaží v chaosu najít známé tvary a vzory a někdy mu to chvíli trvá. Někomu se tvář objeví doslova během vteřiny, jiný na ni může zírat minuty a stále nic.
Podívejte se pozorně na následující obrázek. Zkuste se na něj nedívat jako na abstraktní malbu, ale jako na portrét. Pomoci může, když se na monitor podíváte z větší dálky nebo mírně přimhouříte oči – kontrast mezi černou a bílou se pak často zvýrazní a rysy obličeje se začnou zřetelněji rýsovat.
Tvůrci této iluze tvrdí, že většina lidí na obrázku napoprvé žádnou konkrétní tvář nepozná. Často vidí jen neurčité stíny, skvrny a nepravidelné tvary. Teprve po chvíli se objevují oči, nos, ústa a celkový obrys hlavy. Někdy stačí drobný pohyb hlavou nebo změna úhlu pohledu a vše najednou „zaklapne“ do sebe.
Proč má smysl podobné iluze zkoušet znovu a znovu
Pokud jste se do hádanky pustili, už tím podle odborníků splňujete první podmínku úspěchu – máte chuť testovat vlastní limity. Optické klamy jsou jedním z nejjednodušších způsobů, jak si nenásilně procvičit vnímání detailů a schopnost soustředit se. Nejde o žádnou náročnou vědu, přesto může mozek dostat slušně zabrat.
Odborníci na kognitivní funkce často připomínají, že podobné vizuální úkoly nám pomáhají lépe pochopit, jak náš mozek funguje. Nevidíme totiž realitu přímo, ale její interpretaci, kterou nám náš vlastní mozek „překládá“. Proto je někdy obtížné v iluzi rozeznat to, co tam objektivně je – například konkrétní tvář.
Výhodou je, že v tomto typu testu nemůžete nic ztratit – můžete jen získat. Když tvář nepoznáte, nejde o žádné selhání, jen o ukázku toho, jak zásadní roli hraje kontrast, světlo, vzdálenost a soustředění. Když ji naopak rozpoznáte rychle, můžete se klidně zařadit mezi menšinu lidí s mimořádně bystrým okem pro detail.
Odhalení iluze: patříte mezi deset procent nejbystřejších?
Tvůrci tohoto konkrétního optického klamu se odvolávají na to, že úspěšně ho vyřešilo jen přibližně 10 % lidí, kteří ho zkoušeli. Zbytek buď tvář neviděl vůbec, nebo na ni přišel až po delší nápovědě. Pokud tedy máte dojem, že jste rozpoznali známou osobnost během několika vteřin, rozhodně nejste v průměru.
Podle dostupných informací se v obrazci ukrývá český politik, podnikatel a bývalý premiér. Zkuste si tedy ještě jednou tipnout, koho vám obrázek připomíná. Máte svůj jasný odhad? Pak se můžete podívat na řešení.
Správná odpověď zní: v obrazci je skryta tvář Andreje Babiše. Pokud jste jméno odhadli, řadíte se podle uváděných údajů mezi menšinu, která iluzi „přečetla“ správně a relativně rychle. Jestliže jste hádali někoho jiného nebo jste žádnou konkrétní tvář nerozpoznali, nejste sami – podle tvrzení autorů klamu je na tom podobně zhruba devadesát procent lidí.
Černobílé provedení hraje v této iluzi klíčovou roli. Kontrast světla a stínu může tvář buď zvýraznit, nebo naopak úplně potlačit, a proto se mnoha lidem nedaří rysy správně poskládat. Někdo vidí nejprve jen vlasy, jiný zase oči nebo obrys nosu. Teprve když mozek spojí všechny části dohromady, vznikne ucelený portrét.
Jak vypadá tvář po „odmaskování“?
Pro ty, kteří stále váhají, je k dispozici i jasnější verze řešení. Na následujícím obrázku už je silueta tváře zřetelnější a mnoha lidem v tu chvíli dojde, co přesně viděli – nebo spíš neviděli – na původním obrazci. Rozmazané skvrny se najednou promění v jasný portrét a iluze ztrácí své tajemství.
Možná právě teď patříte k těm, kteří si říkají, že při druhém pohledu je tvář naprosto zřejmá a nechápou, jak ji mohli předtím přehlédnout. I to je typická reakce – jakmile už jednou víte, co máte hledat, je téměř nemožné to znovu nevidět. Iluze tak dokonale demonstruje, jak silně naše vnímání ovlivňuje očekávání a předchozí zkušenost.
Do které skupiny se zařadíte vy?
Teď už znáte řešení a můžete si upřímně odpovědět, jak byste v tomto neformálním „testu bystrosti“ dopadli. Jste mezi těmi několika procenty lidí, kteří tvář Andreje Babiše odhalili okamžitě, nebo jste ji spatřili až ve chvíli, kdy jste znali správnou odpověď? Ať už je to jakkoli, jedno je jisté – optické iluze zůstanou i nadále oblíbenou „mozkovou posilovnou“, která nám připomíná, že to, co vidíme, nemusí být vždy tak samozřejmé, jak si myslíme.
