Podle závěrů analýzy byl patrný také postupný pokles naměřené inteligence s každým dalším narozeným dítětem. Nejde tedy jen o rozdíl „nejstarší vs. nejmladší“, ale o trend napříč pořadím narození.
ČÍM TO JE, ŽE STARŠÍ DĚTI JSOU INTELIGENTNĚJŠÍ?
Zajímavé je, že vědci nepřisuzují rozdíly primárně genetice, ale spíše rodinnému prostředí a tomu, jak se v průběhu let mění dynamika výchovy. Hlavní hypotéza zní: nejde tolik o dědičnost, ale o výchovu.
U prvního dítěte se totiž často soustředí nejvíce rodičovské pozornosti, času i energie. Rodiče se teprve učí roli mámy a táty, mají na dítě více prostoru a dítě má v rodině výsadní postavení „toho prvního“. Jakmile do rodiny přibudou další děti, péče se přirozeně rozdělí a pozornost už není tak soustředěná jako dříve.
Jinými slovy: prvorozený může těžit z intenzivnějšího a individualizovanějšího vedení v raném věku, které hraje roli při rozvoji schopností, návyků i školních dovedností.
Další faktor: nejstarší často učí ty mladší
Výzkumníci upozorňují ještě na jeden důležitý mechanismus, který může prvorozeným pomáhat: nejstarší sourozenci často pomáhají mladším s učením. A když člověk něco vysvětluje druhým, sám si tím upevňuje znalosti a trénuje vyjadřování i logické uvažování.
Zároveň se u nejstarších dětí častěji objevuje pocit odpovědnosti za mladší sourozence. V praxi to může znamenat, že organizují společný čas, dohlížejí na mladší, někdy za ně i „mluví“ a přebírají roli jakéhosi prostředníka mezi sourozenci a rodiči.
Nejde jen o IQ: přesnost, upřímnost i dominance
Závěry analýzy se netýkaly pouze výsledků v inteligenčních testech. Autoři dospěli k tomu, že nejstarší děti bývají také přesnější a v průměru dosahují lepších testových výkonů. Současně se u nich častěji objevují rysy, jako je vyšší míra upřímnosti než u mladších sourozenců, a také sklon k dominantnějšímu chování.
V širším pohledu pak výzkumníci uvádějí, že nejstarší sourozenci mají tendenci vést ze sourozenců nejúspěšnější život. Je ale důležité připomenout, že jde o průměry v populaci – v konkrétní rodině může situaci ovlivnit řada dalších faktorů, například rozdíly ve věku, prostředí, vzdělání rodičů, finanční situace nebo to, jaké role si sourozenci mezi sebou přirozeně nastaví.
Co si z toho odnést v běžném životě
Pokud jste nejstarší, výsledky podobných analýz mohou vysvětlovat, proč jste na sebe často byli přísnější, proč jste dříve „dospěli“ nebo proč se od vás očekávalo více. A pokud jste mladší sourozenec, neznamená to automaticky nevýhodu – rodinné prostředí, podpora a vlastní motivace dokážou rozdíly výrazně ovlivnit.
Jedno je ale zřejmé: pořadí narození může souviset s tím, jakou pozornost dítě v rodině dostává a jaké role na sebe přirozeně bere. A právě to může mít dopad na rozvoj dovedností, které se později promítnou i do školních a životních výsledků.
