V posledních letech lékaři upozorňují, že přibývá jak autoimunitních, tak neautoimunitních onemocnění štítné žlázy. Tyto poruchy se typicky projevují buď zvýšenou, nebo naopak sníženou tvorbou hormonů, a řada lidí proto končí na dlouhodobé léčbě a pravidelných kontrolách.
Jód: bez něj to nejde, ale všeho moc škodí
Jedním z klíčových prvků, který se se štítnou žlázou nejčastěji spojuje, je jód. A není divu: jeho příjem má na funkci štítné žlázy přímý dopad. Problém ale nastává na obou stranách spektra. Nedostatek i nadbytek jódu mohou vést k poruchám štítné žlázy.
V mnoha rozvojových zemích je nízký příjem jódu stále zásadním zdravotním tématem – patří mezi hlavní příčiny strumy a hypotyreózy. V zemích, kde se běžně používá jodizovaná sůl, je naopak nedostatek jódu méně častý a příčiny potíží se štítnou žlázou bývají jiné.
Přesto odborníci varují před extrémy: pokud se člověk se štítnou žlázou léčí, není vhodné jód bezhlavě navyšovat, ale ani ho ze stravy úplně vyřazovat. Tělo potřebuje stabilní a přiměřený přísun.
Odkud jód běžně získáváme
Mezi typické zdroje jódu v jídelníčku patří jodizovaná sůl, ryby a mořské plody. V menší míře se jód nachází také v mléčných výrobcích a ve vejcích. U lidí, kteří se léčí s poruchou štítné žlázy, může podle doporučení obecně dávat smysl vyvážená strava doplněná o jodizovanou sůl a zařazení ryb či mořských plodů zhruba 1–2× týdně – tak, aby se potřeba jódu pokryla, ale zároveň se zbytečně nezvyšovalo riziko komplikací.
Potraviny, u kterých se doporučuje opatrnost
Vedle „klasických“ zdrojů jódu existují potraviny, které mohou být problematické právě tím, že jeho obsah může být velmi vysoký a proměnlivý. V praxi se proto často zmiňují mořské řasy.
Doporučuje se však vyhýbat se konzumaci potravin, jako jsou různé mořské řasy nebo potraviny, které je obsahují, protože v závislosti na jejich původu mohou obsahovat zvýšené množství jódu.
Sója a košťálová zelenina: nejde o zákaz, ale o míru
Další skupinou, která se v souvislosti se štítnou žlázou často probírá, jsou potraviny obsahující látky schopné zasahovat do tvorby hormonů štítné žlázy. Zmiňuje se především sója a také některé druhy košťálové zeleniny.
Kromě toho některé potraviny, jako například sója a košťálová zelenina, konkrétně brokolice, květák, zelí a růžičková kapusta, obsahují složky, které ovlivňují syntézu hormonů štítné žlázy.
Podstatná je ale i druhá část sdělení: u těchto potravin hraje roli úprava. Tepelná úprava podle dostupných informací problematické složky do určité míry oslabuje, a proto se obvykle neřeší „absolutní zákaz“, spíše rozumná střídmost – hlavně u lidí, kteří už poruchu funkce štítné žlázy mají potvrzenou a jsou v léčbě.
Ačkoli se tyto složky během vaření „neutralizují“, doporučuje se, aby lidé s poruchou funkce štítné žlázy tyto potraviny nekonzumovali nadměrně.
Co si z toho odnést
U štítné žlázy se často láme chleba na detailech: stejné pravidlo neplatí pro každého a záleží na diagnóze, léčbě i celkovém jídelníčku. Přesto se jako základ opakuje několik bodů: vyváženost, opatrnost u extrémů a pozornost u potravin, které mohou mít buď velmi vysoký obsah jódu (například mořské řasy), nebo obsahují látky zasahující do hormonální syntézy (sója, brokolice, květák, zelí, růžičková kapusta) – zejména pokud se konzumují ve velkém množství.
