Tato drobná, kulatá a někdy lehce zploštělá zrnka mají žluto-bílou barvu a jemně nasládlou chuť. Před konzumací je nutné odstranit jejich slupku, díky čemuž vzniká právě pšeno – lehce stravitelná obilovina, která se dá připravit na sladko i na slano.
Výživové složení pšena je překvapivě bohaté. Obsahuje vápník, draslík, jód, hořčík, železo, vlákninu a vitaminy A, E a skupiny B. Právě tato kombinace dělá z pšena potravinu, o níž dnes lékaři mluví jako o významné podpoře kardiovaskulárního systému, ledvin i metabolismu cukrů.
Bez lepku a šetrné k trávení: výhoda pro alergiky i lidi s nadváhou
Jedním z hlavních důvodů, proč odborníci pšeno doporučují, je skutečnost, že neobsahuje lepek. V době, kdy přibývá lidí trpících celiakií, nesnášenlivostí lepku nebo zažívacími potížemi po běžných pšeničných výrobcích, jde o velmi cennou vlastnost.
Lepek je zároveň často spojován s přibíráním na váze a rozvojem obezity, zvláště pokud je přijímán ve velkém množství v průmyslově zpracovaných potravinách. Pšeno tak nabízí možnost nahradit část klasických příloh či pečiva lehčí, bezlepkovou alternativou, aniž by člověk musel sahat po drahých dovážených produktech.
Tato obilnina je navíc lehce stravitelná, takže se hodí i pro osoby s citlivým trávením, seniory nebo děti. Díky vysokému obsahu vlákniny podporuje pravidelné vyprazdňování a přispívá k lepšímu fungování trávicího systému.
Alkalické zrno, které komplikuje život virům a bakteriím
Pšeno patří mezi výrazně zásadotvorné potraviny – v organismu vytváří spíše alkalické než kyselé prostředí. A právě to je podle lékařů a výživových specialistů jedním z důvodů, proč by se mělo na talíři objevovat častěji.
V alkalickém vnitřním prostředí se viry, bakterie a další patogenní mikroorganismy množí obtížněji, než když je tělo překyselené. I když pšeno samozřejmě není lék v pravém slova smyslu, může být součástí jídelníčku, který podporuje obranyschopnost organismu a celkovou vitalitu.
Kromě toho obsahuje pšeno důležité aminokyseliny, které se podílejí na výstavbě a regeneraci svalové hmoty i kožních buněk. To ocení zejména lidé po nemocech, sportovci, ale i ti, kteří chtějí zpomalit projevy stárnutí pokožky.
Pomalu se uvolňující sacharidy: pomocník při hubnutí i pro diabetiky
Pšeno je bohaté na pomalé sacharidy, které se v těle tráví postupně. To znamená, že po jídle nedochází k prudkým výkyvům hladiny cukru v krvi, ale k stabilnějšímu uvolňování energie. Výsledkem je rychlý a zároveň dlouhodobější pocit sytosti, který může pomoci omezit přejídání a mlsání mezi jídly.
Právě proto je pšeno často doporučováno jako součást jídelníčku při redukčních dietách. Zasytí na delší dobu, aniž by zatížilo organismus nadměrným množstvím jednoduchých cukrů.
Současně obsahuje pšeno i přirozené tuky, které jsou důležité pro vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích, včetně karotenu a vitaminu D. Přestože se jedná o obilninu se sacharidy, vhodně připravené pšeno může být dobrou volbou i pro diabetiky, zejména jako náhrada méně vhodných příloh z bílé mouky nebo bramborové kaše.
Draslík pro srdce a cévy: proč ho kardiologové tolik zdůrazňují
Odborníci na srdce upozorňují, že pšeno je mimořádně bohaté na draslík – minerál, který hraje klíčovou roli při regulaci krevního tlaku, činnosti srdečního svalu a stavu cévních stěn.
Podle kardiologů je právě dostatečný příjem draslíku jedním z faktorů, který může napomáhat prevenci srdečních onemocnění, podporovat normalizaci krevního tlaku a posilovat cévy. Zařazení pšena do jídelníčku proto označují za jednoduchý krok, jak stravou podpořit kardiovaskulární systém.
V době, kdy vysoký krevní tlak a choroby srdce patří mezi nejčastější příčiny úmrtí, je každá přirozená potravina s podobným účinkem mimořádně cenná. Pšeno navíc nevyžaduje složitou přípravu a lze ho snadno kombinovat s dalšími zdravými surovinami.
Ledviny, močové cesty a astma: kde všude může pšeno pomoci
Vedle srdce a cév je pšeno považováno také za jednu z nejlepších potravin pro podporu funkce ledvin. Tradičně se doporučuje při snaze čistit ledviny a bývá zmiňováno v souvislosti s výskytem ledvinových kamenů nebo takzvaného písku v ledvinách.
U infekcí močových cest může pšeno působit příznivě tím, že podporuje vylučování moči, a tím napomáhá rychlejšímu vyplavování nežádoucích látek z organismu. Při opakovaných problémech s močovými cestami se proto často doporučuje nejen dostatečný pitný režim, ale i úprava jídelníčku, v níž může mít pšeno své pevné místo.
Zajímavé jsou také výsledky výzkumů zaměřených na souvislost mezi stravou a dýchacími obtížemi. U lidí, kteří pravidelně konzumují proso a výrobky z něj, se ve většině případů neprojevují příznaky astmatu ani náznaky potíží s ním spojených. Neznamená to, že pšeno astma léčí, ale naznačuje to, že může být součástí životního stylu, který riziko těchto problémů snižuje.
Jak správně připravit pšeno, aby nebylo hořké
Mnoho lidí má s pšenem špatnou zkušenost kvůli hořké chuti, která se může objevit při nesprávné přípravě. Tomu se však dá jednoduše předejít. Základem je důkladné propláchnutí zrn před vařením.
Pšeno je vhodné 2–3krát přelít vroucí vodou a poté ještě jednou studenou vodou. Teprve poté se nechá v sítku okapat. Tímto postupem se odstraní látky zodpovědné za hořkost a výsledná chuť je mnohem jemnější a příjemnější.
Na 1 hrnek pšena se běžně používá zhruba 1,5 hrnku vody nebo mléka. V dobře zakrytém hrnci se pšeno vaří přibližně 15–20 minut, po uvaření je vhodné nechat ho ještě asi 10 minut dojít pod pokličkou, aby se zrna rovnoměrně dotáhla a zůstala nadýchaná.
Pokud chcete, aby si pšeno lépe drželo tvar a mělo výraznější chuť, můžete ho před samotným vařením krátce nasucho opražit na pánvi. Tento krok zvýrazní jeho přirozené aroma a zlepší výslednou strukturu pokrmu.
Na sladko i na slano: univerzální příloha i hlavní jídlo
Jednou z velkých výhod pšena je jeho univerzálnost v kuchyni. Po uvaření ho lze připravit na mnoho způsobů – záleží jen na tom, zda máte chuť na sladký, nebo slaný pokrm.
Ve „sladké“ variantě se pšeno často kombinuje s medem, ořechy, ovocem nebo jogurtem, čímž vzniká výživná snídaně či svačina, která zasytí na delší dobu. V této podobě může snadno nahradit sladké müsli nebo sladké pečivo plné cukru.
Ve slané verzi se pšeno hodí jako příloha k masu, rybám nebo zeleninovým směsím, případně jako základ zeleninových „rizot“, zapékaných pokrmů či karbanátků. Při vhodné kombinaci surovin se z něj může stát plnohodnotné hlavní jídlo, které tělu dodá bílkoviny, minerály i energii.
Vrátí se pšeno natrvalo na české talíře?
Přestože je pšeno historicky spjato se středoevropskou kuchyní, v posledních desetiletích z běžného jídelníčku téměř zmizelo. Dnes se však díky rostoucímu zájmu o zdravý životní styl, bezlepkovou stravu a prevenci civilizačních chorob začíná opět objevovat v receptech i doporučeních odborníků.
Výčet jeho benefitů – podpora srdce, cév, ledvin, močových cest, stabilnější hladiny cukru v krvi, pomoc při hubnutí a potenciální vliv na nižší výskyt astmatických obtíží – z něj dělá potravinu, které se rozhodně vyplatí dát druhou šanci.
Otázkou zůstává, zda budou čeští spotřebitelé ochotni nahradit část bílého pečiva, těstovin a brambor právě pšenem a vrátit se tak k tomu, co naši předci považovali za běžnou součást jídelníčku.
