Následovala vyšetření včetně magnetické rezonance. Ta odhalila nádor na mozku – zprávu, která pro mladou dívku znamenala okamžitý zlom. Místo plánů do budoucna přišel boj o život.
Nádor rostl a rakovina se šířila
Zpočátku se uvádělo, že nádor má asi dva centimetry. Další testy ale naznačily, že situace je vážnější: nález byl rozsáhlejší a navíc se ukázalo, že se rakovina rozšířila do dalších částí těla.
Pro Jennifer a její blízké to znamenalo čelit rozhodnutím, která jsou těžká i pro dospělé – natož pro dospívající dívku.
Chemoterapie a tvrdá prognóza: „Nikdy nebude moci mít děti“
Lékaři Jennifer sdělili, že i kdyby podstoupila chemoterapii, šance na přežití zůstávají velmi malé. Zároveň zaznělo varování, že pokud by léčba zabrala, mohla by mít zásadní důsledek: neplodnost.
Jenniferin přítel Nathan, kterému bylo v té době 19 let, to popsal jednoduše: „Řekli nám, že nemůže otěhotnět, takže jsme se tím netrápili,“ uvedl.
Nečekaná zpráva: Jennifer čeká dítě
Navzdory prognózám se ale stalo něco, co nikdo nečekal: Jennifer zjistila, že je těhotná. Pro pár to byla zásadní zpráva, která do už tak dramatické situace přinesla novou naději – a zároveň obrovský strach.
Jennifer si podle blízkých přála, aby se jednou stala maminkou. Najednou však před ní stálo rozhodnutí, které se nedá „vyhrát“ bez bolesti.
Volba mezi životem a mateřstvím
Těhotenství znamenalo zásadní dilema: pokud se Jennifer rozhodne dítě donosit, bude muset přerušit chemoterapii. Jinými slovy – v sázce byl život dítěte, nebo její vlastní.
Nakonec se rozhodla v těhotenství pokračovat. Byla to volba, která podle její rodiny vycházela ze srdce, i když věděla, že ji může stát to nejcennější.
Narození Chada Michaela a slova, která zůstala v rodině navždy
Po devíti měsících přišel na svět chlapec, kterému dali jméno Chad Michael.
Jenniferina maminka Diana později vzpomínala na okamžik porodu. Popsala, že její dcera chytila porodní asistentku za ruku a zašeptala: „Skončila jsem, udělala jsem, co jsem měla. Mé dítě se sem dostalo v bezpečí!“
Šest dní doma. A pak konec
Jennifer byla z nemocnice propuštěna šest dní po porodu. Času, který mohla strávit s novorozeným synem doma, však bylo jen minimum: čekalo ji pouhých šest dní.
Když zemřela, držela malého Chada v náručí.
Příběh, který se připomíná i po letech
Rodina popisovala, že Jennifer byla šťastná, že porodila, a že své dítě stihla políbit. Její rozhodnutí se postupně stalo symbolem mateřské oddanosti – a zároveň připomínkou, jak kruté mohou být některé diagnózy.
Podle dostupných informací se její příběh mezi lidmi šíří už řadu let. Jennifer zemřela v roce 2011 a její syn Chad podle rodiny ví, co pro něj jeho máma udělala a jak moc ho milovala.
