Znát svou krevní skupinu se vyplatí hlavně v případě nouze, kdy je potřeba rychle jednat. A právě u krevní skupiny 0 se často zmiňuje, že je pro zdravotnictví mimořádně důležitá.
Co určuje krevní skupinu: jde o „značky“ na krvinkách
Krevní skupina se určuje podle toho, zda se na povrchu červených krvinek nacházejí určité antigeny. Tyto antigeny fungují jako rozpoznávací „značky“: pokud tělo narazí na antigen, který považuje za cizí, může spustit imunitní reakci. Právě proto nelze darovat krev komukoli a transfúze se musí řídit jasnými pravidly.
Systém AB0 a Rh faktor: kde je místo pro „nulu“
V systému AB0 existují dva hlavní antigeny: A a B. Podle jejich přítomnosti vznikají čtyři základní krevní skupiny:
Skupina A má antigen A, skupina B má antigen B, skupina AB má oba antigeny a skupina 0 nemá ani A, ani B.
K tomu se přidává ještě Rh faktor, který se v praxi uvádí jako „+“ nebo „-“. Kombinací tak vznikají například varianty 0 Rh+ nebo 0 Rh-.
V původním textu se uvádí, že nejčastější variantou v populaci bývá 0 Rh+.
Proč je krevní skupina 0 tak žádaná u dárců
Skupina 0 je známá tím, že se v transfuzní medicíně využívá jako „univerzální“ dárce – ovšem s důležitými upřesněními. Lidé s 0 Rh+ mohou darovat krev příjemcům, kteří jsou Rh+, protože jejich červené krvinky nenesou antigeny A ani B. Za nejširší dárce se ale považují lidé s 0 Rh-, protože jejich krev lze v řadě situací podat prakticky komukoli.
Právě proto patří krev 0 (zejména 0 Rh-) mezi nejpotřebnější. V původním textu se zároveň uvádí, že je považována za nejbezpečnější i pro transfúze u novorozenců.
Jedno zásadní omezení: příjemci s „nulou“ jsou odkázáni na „nulu“
To, co je výhodou pro ostatní, může být nevýhodou pro samotného nositele krevní skupiny 0 ve chvíli, kdy potřebuje krev přijmout. Podle uvedených informací platí, že člověk s krevní skupinou 0 může přijímat krev pouze od dárců se skupinou 0.
Důvod je opět v antigenech: lidé se skupinou 0 sice nemají antigeny A ani B, ale pokud by dostali krev od člověka s jinou skupinou, do těla by se dostaly krvinky nesoucí „cizí“ antigeny a hrozila by imunitní reakce.
V praxi to znamená:
0 Rh+ může přijmout krev od 0 Rh+ i 0 Rh-. Naopak 0 Rh- může přijmout krev pouze od 0 Rh-.
Zdravotní rizika: některé studie zmiňují vyšší náchylnost k infekcím
Vědci dlouhodobě zkoumají, zda a jak krevní skupiny souvisejí s riziky určitých onemocnění. Původní text uvádí, že se předpokládá vyšší náchylnost lidí s krevní skupinou 0 k některým bakteriálním a virovým infekcím, včetně závažnějších, jako jsou cholera, příušnice, tuberkulóza nebo mor.
Současně se zmiňuje i konkrétní údaj z některých studií: lidé s krevní skupinou 0 mají mít o 35 % vyšší pravděpodobnost výskytu vředů dvanáctníku (části tenkého střeva) než jiné krevní skupiny.
Možné výhody: nižší riziko srdečních onemocnění a souvislost s rakovinou slinivky
Vedle rizik se v textu objevují i možné přínosy. U lidí s krevní skupinou 0 se uvádí nižší riziko srdečních onemocnění. Zároveň se píše, že lidé bez krevní skupiny 0 mají mít o 25 % vyšší pravděpodobnost výskytu rakoviny slinivky.
Text zároveň připomíná důležitou věc: tyto souvislosti může výrazně ovlivnit životní styl. Jinými slovy, krevní skupina není „osud“ a sama o sobě neurčuje, zda člověk onemocní.
Krevní skupina a osobnost: populární teorie, ale sporný základ
V původním materiálu se objevuje i téma, které je podle něj kontroverzní: údajná souvislost krevní skupiny s povahou. Zmiňuje se, že v některých zemích, například v Japonsku, je tato teorie populární. Podle ní mají být lidé s krevní skupinou 0 velkorysí, vášniví, společenští a finančně úspěšní a mají vytvářet nejlepší romantické vztahy s lidmi s krevní skupinou A.
Je však namístě dodat, že jde o oblast, u níž se v textu přímo uvádí, že je sporná, a která není prezentována jako jednoznačně prokázaný fakt.
