Když ale jeho maminka poprvé uviděla, co si syn koupil, nadšení se nekonalo. Byt byl v naprosto dezolátním stavu a působil spíš jako starost než jako domov. Christian přitom dopředu tušil, že návštěva nebude jednoduchá – dobře věděl, že se stavem bytu spokojená nebude.
Každodenní výstup: domů vede 100 schodů
Atmosféru celého bydlení dokresluje i to, že apartmán je nejen malý, ale také vysoko. Christian musí každý den zvládnout zhruba 100 schodů, aby se vůbec dostal domů. A když už se tam člověk vyšplhá, čeká ho prostor o velikosti pouhých 24 m², kde je potřeba promyslet úplně všechno.
Rekonstrukce bez kompromisů: každý centimetr má smysl
Místo toho, aby se nechal odradit, pustil se Christian do dlouhé rekonstrukce. Nešlo přitom jen o kosmetické úpravy – cílem bylo udělat z bytu funkční a příjemné bydlení, kde nebude jediný kout „navíc“.
Výsledkem je proměna, která stojí na originálním přístupu a chytrém využití prostoru. Každá část místnosti je podle popisu promyšlená do detailu a využitá tak, aby byt působil větší, vzdušnější a praktičtější. Právě tato preciznost a důraz na funkčnost nakonec změnily i první dojem, který jeho maminka z bytu měla.
Proměna, která mluví sama za sebe
Rozdíl mezi stavem před rekonstrukcí a po ní je podle dostupných informací výrazný. Christianova práce je prezentována jako ukázka toho, že i malý střešní byt může nabídnout „velké“ bydlení – pokud se k němu přistoupí chytře a s respektem k prostoru.
Video ukazuje, jak se dá i z malého, problematického bytu vytvořit promyšlený domov. A také proč se z prvotního zděšení může stát upřímné uznání.
