Podle odborníků nejde o ojedinělé případy, ale o masový trend, který potvrzují také data z výzkumů. Z čísel Národního ústavu pro duševní zdraví vyplývá, že až 40 % dětí a mladých lidí vykazuje příznaky středně těžké až těžké deprese a přibližně 30 % trpí úzkostmi. To jsou alarmující hodnoty, které naznačují, že část mladé generace prožívá trvalé psychické vyčerpání.
Mozek bez odpočinku: neustále online, nikdy „offline“
Psycholožka Šárka Miková pro CNN Prima NEWS upozorňuje, že mozek mladých lidí prakticky nemá šanci vypnout a skutečně si odpočinout. Vysvětluje, že klíčovým problémem je neustálá přítomnost v online prostředí a nepřetržitý příval podnětů, který si mnozí ani neuvědomují.
„Mozek mladých lidí prakticky neodpočívá, protože jsou neustále online a vystaveni přemíře informací a podnětů,“
zdůrazňuje odbornice.
To znamená, že i chvíle, které by dříve sloužily k odpočinku – například cesta domů, volná chvilka odpoledne nebo večer před spaním – jsou dnes zaplněny procházením sociálních sítí, sledováním videí, chatováním nebo hraním her. Mozek však k regeneraci potřebuje fáze, kdy není bombardován novými informacemi a může zpracovat to, co během dne nasbíral.
Spánek, který neosvěží: tělo leží, mozek pracuje
Jedním z nejzrádnějších jevů je, že mnoho mladých lidí má pocit, že dělá pro odpočinek maximum – spí osm hodin, někdy i déle – a přesto se ráno probouzí s těžkou hlavou. Proč? Odborníci upozorňují, že spánek není jen o počtu hodin, ale také o tom, v jakém stavu do něj člověk usíná a čím je mozek zatížen.
Mladí lidé často tráví čas na sociálních sítích těsně před usnutím a velmi často po nich sahají hned po probuzení. Expert na mladou generaci Vít Janda vysvětluje, že tím vzniká neustálé informační přetížení.
I během spánku je pak mozek zahlcen množstvím podnětů, emocí a informací z celého dne – od školních nebo pracovních povinností až po dramatické zprávy, konflikty na sítích či srovnávání se s ostatními. Místo aby mozek v noci třídil informace v klidu, „pracuje přesčas“ a člověk se ráno cítí, jako by žádný odpočinek neproběhl.
Pro zdravé fungování mozku jsou ale nezbytné i chvíle ticha a nudy – okamžiky, kdy člověk jen sedí, dívá se z okna, prochází se nebo relaxuje bez obrazovky. Právě tehdy má mozek prostor třídit, ukládat a zpracovávat zážitky, emoce a informace. Bez těchto pauz se dlouhodobě zvyšuje vnitřní napětí a únava.
Negativní stres všude kolem: klimatická krize, války, nejistota
Mladá generace navíc vyrůstá v době, kdy je svět plný globálních hrozeb a nejistot. Klimatická krize, obavy z budoucnosti planety, ekonomické problémy, rostoucí ceny, nejistý pracovní trh, hrozba válečných konfliktů – to vše se na mladých lidech podepisuje. Tyto obavy nejsou jen abstraktní, protože se objevují v médiích i na sociálních sítích prakticky každý den.
Výsledkem je dlouhodobý negativní stres, který nemá jasný konec. Mladí lidé mají pocit, že žijí v době, kdy se může kdykoli stát něco katastrofálního, a zároveň mají pocit omezených možností to změnit. Tato bezmoc a dlouhodobé napětí jsou pro psychiku extrémně vyčerpávající.
Sociální sítě: iluze kontaktu, ale skutečná samota
Dalším paradoxem je, že mladí lidé jsou neustále ve spojení – chaty, zprávy, komentáře, hovory, videa – a přesto mnozí z nich uvádějí, že se cítí osamělí. Výzkumy ukazují, že až polovina mladých lidí má pocit, že jejich sociální potřeby nejsou naplněny.
Virtuální komunikace totiž nedokáže plnohodnotně nahradit přímý osobní kontakt. Lidský mozek je evolučně nastaven na setkávání tváří v tvář – potřebuje vidět mimiku, slyšet tón hlasu, vnímat řeč těla, sdílet společný prostor. Psaní zpráv a „lajky“ sice vytvářejí dojem propojení, ale hlubší pocit sounáležitosti mnohdy chybí.
Odborníci upozorňují, že právě toto napětí mezi „trvalým online kontaktem“ a reálným pocitem osamění je jedním z faktorů, které zvyšují psychickou únavu, úzkost a vnitřní prázdnotu.
Chybí pozitivní stres: úspěch, který by nabíjel energií
Stres sám o sobě není vždy škodlivý – existuje i pozitivní stres, který motivuje, žene člověka kupředu a po překonání překážky přináší pocit uspokojení a hrdosti. U mladých lidí ale podle odborníků převládá právě ten negativní, vyčerpávající stres, bez následného pocitu úspěchu.
Sociolog Vojtěch Bednář vysvětluje, že právě okamžiky, kdy člověk něco zvládne, uspěje nebo dosáhne cíle, mají zásadní vliv na snižování stresu a posilování psychické odolnosti.
Uspokojení z úspěchu snižuje stres a zlepšuje pocit pohody.
Pokud však mladí lidé zažívají hlavně tlak – ze školy, práce, rodiny, společnosti i sociálních sítí – ale jen málo skutečných okamžiků, kdy se mohou cítit úspěšní a spokojení, jejich psychika se postupně vyčerpává. Chybějí jim pozitivní zážitky, které by vyvážily negativní stres.
Jak z bludného kruhu ven: méně obrazovek, více skutečného života
Odborníci se shodují, že řešení není jednoduché, ale první kroky mohou být překvapivě konkrétní. Jedním z nich je vědomé omezení času stráveného na internetu a sociálních sítích. Nejde o úplné odříznutí, ale o nastavení hranic – například vyhnout se mobilu hodinu před spaním, nebrat telefon do postele, neprocházet sociální sítě hned po probuzení.
Stejně důležité je posílit osobní setkávání – trávit více času s přáteli a rodinou tváří v tvář, sdílet společné zážitky, sportovat, chodit ven, bavit se mimo obrazovky. Takové aktivity mohou pomoci naplnit sociální potřeby, které virtuální komunikace často ponechává nenaplněné.
Právě v těchto chvílích může mladá generace zažívat tolik potřebný pozitivní stres – radostné napětí z nových situací, výzev, sportovních výkonů či osobních úspěchů. Ten na rozdíl od negativního stresu nevyčerpává, ale posiluje a zanechává pocit spokojenosti.
Pokud se podaří alespoň částečně zbrzdit nekonečný proud online podnětů a nahradit jej kvalitnějším odpočinkem a skutečnými vztahy, může se i zdánlivě nepochopitelná únava mladých lidí začít postupně zmenšovat. Bez těchto změn ale hrozí, že generace, která má celý život před sebou, jej prožije s pocitem trvalého vyčerpání.
