Můj syn se s ní seznámil zhruba před třemi měsíci. Věděli jsme o ní jen málo – že je plachá, nechce se hned setkat s rodinou, a že mu prý změnila život. Ale když jí nedávno požádal o ruku, trvala jsem na tom, že se s ní musíme konečně seznámit. Připravili jsme slavnostní večeři. Grilovali jsme steaky, koupili víno. Těšili jsme se, že poznáme ženu, která mu tak zamotala hlavu.
A pak se objevila.
Jakmile vstoupila do dveří a řekla: „Dobrý večer, jsem Cindy,“ srdce mi spadlo až do žaludku. Okamžitě jsem ji poznala.
Ne z práce. Ne z minulosti. Ale z policejní nástěnky pohřešovaných a hledaných osob, kterou jsem před dvěma lety viděla na stanici, kde pracuje můj známý. Její obličej se mi navždy vryl do paměti. A teď stála v mém obýváku, usmívala se a držela mého syna za ruku.
Zachovala jsem klid.
„Cindy, pomůžeš mi vybrat víno ze sklepa?“ zeptala jsem se mile.
Když jsme odešly, zamkla jsem za námi dveře. A pak jsem se obrátila k manželovi a synovi. „Zavolejte policii. Musím jim něco ukázat – hned.“
Můj syn ztuhl. „Mami, co to má znamenat?“
Roztřesenýma rukama jsem vytáhla telefon a otevřela starý článek, který jsem kdysi uložila. Na displeji se objevila tvář ženy, kterou jsem právě zamkla ve sklepě. Jmenovala se Melissa Hart – známá podvodnice hledaná pro rozsáhlé případy krádeže identity, finanční podvody a podezření z účasti na organizovaném podvodu přes internetové seznamky.
„To je ona,“ řekla jsem tiše. „Tvrdí, že se jmenuje Cindy. Ale je to Melissa. Přesně ta, která cílí na mladé, úspěšné muže… přesně jako jsi ty.“
Syn se zhroutil na gauč. „To není možné… Ona mě miluje…“
Zvenčí se ozvalo zaklepání. „Je všechno v pořádku?“ zavolala sladce přes dveře.
Manžel vyšel ven a zavolal policii. A já jen seděla vedle našeho zdrceného syna.
Když policie dorazila, bez odporu vyšla ze sklepa. Usmívala se. Chovala se, jako by šlo o nedorozumění.
Ale nebylo.
Policie vše potvrdila – její pravou identitu, zatykače, celou historii. Můj syn ji málem pojal za manželku. Měla z něj být další oběť.
Ten večer jsem mu řekla: „Skutečná láska se neskrývá. Nemá falešné jméno. Nemá tajemství. A nikdy tě neodřízne od těch, kteří tě znají celý život.“
Přikývl. A já děkovala svému instinktu, že jsem ten večer zaváhala u úsměvu, který měl skrývat něco mnohem temnějšího.
