Princip zkoušky byl na papíře rutinní: po rychlém přerušení přívodu páry do turbíny se mělo zjistit, zda generátor zvládne zhruba 40 sekund dodávat elektřinu pro čerpadla havarijního chlazení. Právě tento krátký čas je z hlediska bezpečnosti zásadní – napájení je potřeba pro chladicí čerpadla, ovládání regulačních a havarijních tyčí i pro chod velína a kontrolních panelů.
Plánovaný postup testu počítal se snížením výkonu na 25–30 % (zhruba 700–100 MW tepelného výkonu), tedy na minimum povolené pro tento typ reaktoru. Následovat mělo odstavení jedné ze dvou turbín, odpojení systému havarijního chlazení (aby během testu nezasahoval) a poté přerušení přívodu páry.
Radioaktivní mrak zasáhl velkou část Evropy
Po výbuchu se do ovzduší dostaly radioaktivní částice, které následně zasáhly Ukrajinu a Bělorusko a rozšířily se do většiny Evropy. Odhady uvádějí, že množství uvolněného radioaktivního materiálu mohlo být až 400krát vyšší než u atomové bomby svržené na Hirošimu.
Bezprostředně po havárii zemřelo 31 lidí (pracovníci elektrárny a hasiči), více než 140 osob bylo zraněno a přes 100 000 lidí muselo být evakuováno. Dlouhodobé dopady jsou však předmětem dalších odhadů a studií – vědci uvádějí, že na následky ozáření mohlo po výbuchu reaktoru zemřít až 4 000 lidí.
Dávejte si pozor na to, co jíte
Jedním z nejcitlivějších témat zůstává i po letech dopad radioaktivního spadu na přírodu a potravní řetězec. Radioaktivita může být stále významně přítomna zejména ve zvěřině, ovoci a houbách – a to i mimo bezprostřední okolí Černobylu.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost například zveřejnil údaje, podle nichž bylo v roce 2018 v České republice testováno 157 vzorků masa divokých prasat. Z nich 49 vzorků překročilo limit 600 Bq/kg a 35 vzorků překročilo 1250 Bq/kg. Nejvyšší naměřená hodnota byla 11 987 Bq/kg u vzorku z okolí Horní Stropnice v jižních Čechách.
Proč jsou rizikové zrovna houby a divočák?
Houby jsou známé tím, že dokážou z půdy účinně akumulovat některé látky včetně radionuklidů. U divokých prasat pak hraje roli jejich způsob obživy – často ryjí v půdě a vyhledávají kořínky, larvy i houby, čímž se mohou k radioaktivním částicím dostávat častěji než jiná zvěř.
Co to znamená pro běžné lidi
Pro spotřebitele to v praxi znamená především obezřetnost u potravin z volné přírody. Zvlášť u zvěřiny (například z divočáka) má smysl zajímat se o původ masa a o to, zda prochází kontrolami. V případě hub a lesních plodů je důležité nepodléhat panice, ale vnímat, že v některých oblastech se mohou hodnoty lišit a dlouhodobé monitorování má svůj důvod.
