Tanec k zániku: Jak balet přivedl krásku k zatracení
Jocelyne Yvonne Renée Mercier, narozená 1. ledna 1939 v Nice, snila o parketu, ne o filmovém plátně. Jako talentovaná baletka se stala sólistkou v Opéra de Nice. Jenže osud ji táhl jinam. Z jeviště do filmových ateliérů, z ladných piruet do póz před kamerou. Koncem 50. let vstoupila do světa kinematografie, kde na ni čekalo jak štěstí, tak zničující kletba.
Angelika: Vítězství, které se stalo prohrou
V roce 1964 přišla role, která změnila vše. Angelika, markýza andělů. Sága o vášnivé šlechtičně uchvátila miliony. Z Michèle Mercier se přes noc stala ikona, její tvář zdobila obálky časopisů po celém světě. Po boku charismatického Roberta Hosseina (Joffrey de Peyrac) vytvořila ikonický pár, který definoval éru.
Jenže sláva měla krutou daň. Producenti ji už neviděli jako herečku Michèle Mercier. Byla pro ně jen Angelika. Andělská tvář ji uvěznila v jediné roli, ze které se už nikdy nedokázala vymanit. Každá další nabídka končila fiaskem, protože diváci i režiséři chtěli jen „tu Angeliku“.
Šáhovi dala košem, ale lásku nenašla
Na plátně měla muže u nohou, v realitě to bylo ještě dramatičtější. Mezi jejími nápadníky se ocitl i samotný íránský šáh Mohammad Rezá Pahlaví. Během opulentní večeře jí nabídl šperky nevyčíslitelné hodnoty – a samozřejmě, svou ruku a království.
Odmítla. Proč? Protože Angelika, která na plátně riskovala život pro lásku, v reálu věřila, že manželství bez hlubokého citu je vězení. Ironií osudu ale bylo, že skutečná láska jí přinesla jen zklamání a utrpení.
Vztahy jako cesta utrpení: Zrada, násilí, krádež
Zatímco svět jí záviděl krásu a slávu, doma prožívala opak Angeliky.
- První manželství s Andrém Smagghem skončilo bolestivým rozvodem.
- Zpěvák Gianni Esposito, její velká láska, ji opustil.
- Závodník Claude Bourillot ji obral o peníze a zmizel beze stopy.
- Vztah s legendárním hercem Vittoriem Gassmanem byl plný agresivity a násilí, místo bezpečí nacházela strach.
Michèle Mercier prožívala osamění. Nikdy neměla děti. Svůj nejsilnější a nejstabilnější vztah našla paradoxně v samotném herectví, které ji zároveň pohltilo.
Ticho po bouři: Dědictví a osamělý odkaz
Po více než 50 filmech a spolupráci s největšími jmény evropské kinematografie zůstává navždy Angelikou. Role, která ji vynesla na vrchol, ji zároveň připravila o možnost být skutečně Michèle Mercier.
Dnes žije v ústraní, daleko od světel reflektorů. V roce 2006 byla poctěna titulem rytířky Řádu umění a literatury a v roce 2022 byl v Cannes otevřen park nesoucí její jméno. Dědictví Angeliky žije dál. Ale její představitelka? Život jí vzal iluze, film jí daroval nesmrtelnost, ale zároveň jí ukradl identitu.
Je to cena, kterou je skutečná sláva ochotna zaplatit?
