Výzkum, o němž informoval server BBC News, přináší první jednoznačné důkazy, že psi nemusejí vnímat jen náš fyzický stav, ale dokážou zachytit i změny související s psychickým napětím. Nejde tedy jen o to, že vidí naše chování či řeč těla – jejich nos zachytí jemné chemické signály, které si sami ani neuvědomujeme.
Experiment, který překvapil i vědce: 650 úspěchů ze 700 pokusů
Studii realizoval tým odborníků z Královské univerzity v Belfastu, kteří se zaměřili na to, zda psi dokážou rozlišit pach člověka v klidovém stavu a pach téhož člověka ve stresu. Do průzkumu se zapojili čtyři psi, které do projektu přihlásili jejich majitelé. Nešlo tedy o speciálně vycvičené policejní či záchranářské psy, ale o běžné domácí mazlíčky, u nichž byl rozvíjen jejich přirozený čich.
Výcvik probíhal tak, že psi měli za úkol označit správnou nádobu se vzorkem – v jedné byl uložen pot či dech člověka ve stresu, v dalších kontrolní vzorky. Zvířata se postupně učila rozpoznávat, který pach je spojený se stresem, a za správné označení dostávala odměnu v podobě pamlsku.
Výsledky ohromily i samotné vědce. Psi totiž dokázali správně identifikovat vzorek stresu ve více než 650 případech z celkových 700 pokusů. Tak vysoká úspěšnost výrazně převyšuje náhodný odhad a naznačuje, že psi skutečně umějí zachytit specifické chemické změny v lidském těle, ke kterým dochází při psychickém vypětí.
Dobrovolníci pod tlakem: stres z matematiky jako vědecký nástroj
Klíčovou roli v experimentu sehráli také lidskí dobrovolníci. Celkem 36 lidí poskytlo vědcům své vzorky dechu a potu. Aby se dostali do stavu měřitelného stresu, museli řešit náročný matematický úkol, který byl záměrně koncipován tak, aby u nich vyvolal napětí a nervozitu.
Účastníci průběžně hodnotili, nakolik je úloha stresuje, a vědci zároveň odebírali vzorky v různých fázích – v klidovém stavu i během zátěže. Díky tomu mohli přesně porovnat, jak se mění pachové stopy člověka ve chvíli, kdy je pod tlakem. Právě tyto různé vzorky pak byly předkládány psům, kteří se učili rozlišovat, co je „normální“ a co „stresový“ pach téhož člověka.
Výsledky byly následně analyzovány a publikovány v odborném časopise Plos One, což potvrzuje, že nejde o izolovaný experiment, ale o seriózní vědeckou práci, která prošla recenzním řízením.
Od drog po stres: čich psů má ohromný potenciál
Schopnost psů vnímat svět prostřednictvím čichu je dlouhodobě předmětem zájmu odborníků. Psí nos je mnohonásobně citlivější než ten lidský a jeho potenciál se už dnes využívá v celé řadě oblastí. Psi pomáhají hledat drogy, výbušniny, pohřešované osoby a stále častěji jsou nasazováni také v medicíně.
Výzkumy prokázaly, že některá zvířata dokážou odhalit rakovinu, cukrovku nebo infekci covidem-19 jen na základě pachu, který člověk vydává. Nová studie z Belfastu k tomu přidává další rozměr: psi zřejmě umějí rozpoznat i psychický stav svého člověka, konkrétně to, zda je vystaven stresu.
Vedoucí autorka studie Clara Wilsonová připomíná, že vědecká komunita měla už dříve k dispozici řadu dat o schopnosti psů detekovat fyzické zdravotní stavy. V oblasti emocí a psychiky ale důkazů dosud nebylo mnoho. Jak Wilsonová zdůrazňuje, právě to činí nový výzkum průlomovým.
„Měli jsme řadu důkazů o tom, že psi dokážou zachytit lidské pachy, které jsou spojeny s určitými zdravotními stavy nebo nemocemi. Nemáme však mnoho důkazů o tom, že dokážou vycítit rozdíly v našem psychickém stavu,“ uvádí vedoucí autorka studie Clara Wilsonová.
Nová éra pro terapeutické psy? Jak by mohli pomáhat lidem ve stresu
Vědci z Královské univerzity v Belfastu věří, že jejich objev může zásadně ovlivnit výcvik terapeutických a asistenčních psů. Pokud totiž psi dokážou bezpečně rozpoznat, kdy člověk přechází do stresu, úzkosti nebo paniky, je možné jejich chování cíleně přizpůsobit.
Terapeutický pes by tak mohl například dříve zareagovat na blížící se panickou ataku, přitulit se k člověku, upozornit okolí nebo svým chováním přesměrovat pozornost majitele a pomoci mu zklidnit se. V případě lidí s úzkostnými poruchami, posttraumatickou stresovou poruchou nebo chronickým stresem by taková pomoc mohla výrazně zvýšit kvalitu života.
Studie zároveň otevírá otázku, do jaké míry psi už dnes instinktivně reagují na naše pachové změny, aniž bychom si toho byli vědomi. Mnoho majitelů popisuje, že jejich pes se k nim přiblíží, když jsou nervózní, nebo se začne chovat jinak, když „něco není v pořádku“. Nová data naznačují, že za tím nemusí být jen intuice či vnímání gest, ale právě jemné chemické signály, které psí čich bez problémů zachytí.
Co z toho plyne pro majitele psů
Pro běžné chovatele tato zjištění znamenají jediné: váš pes o vás ví víc, než si myslíte. Když jste pod tlakem, nervózní nebo ve stresu, váš mazlíček to zřejmě pozná dříve, než to stihnete sami pojmenovat. Pro odborníky i trenéry psů to naopak představuje výzvu, jak tyto mimořádné schopnosti lépe využít – ať už v terapii, zdravotnictví, nebo při práci se zranitelnými skupinami lidí.
Nový výzkum tak znovu potvrzuje, že vztah člověka a psa není jen otázkou emocí, ale i sofistikované biologické komunikace, která probíhá na úrovni, již naše smysly nedokážou zachytit. Psi v ní však zjevně vynikají.
