Jedna z často citovaných prací vznikla na univerzitě v Budapešti a její výsledky byly prezentovány na Evropské koleji neuropsychofarmakologie. Autoři zkoumali, zda může existovat vztah mezi takzvanými tělesnými hodinami (cirkadiánními rytmy) a délkou denního světla v době narození. Právě to by podle nich mohlo souviset s některými pozdějšími sklony, vlastnostmi a v určitých případech i s tělesnými charakteristikami.
Je důležité dodat, že podobné závěry obvykle neznamenají „osud“ ani jednoduchou rovnici typu roční období = konkrétní povaha. Jde spíše o statistické tendence, které se navíc podle autorů mohou projevit výrazněji až v dospělosti než v dětství.
Jaro: optimismus, nadšení a nižší sklon k úzkostem
U lidí narozených na jaře studie popisuje častější výskyt veselosti a pozitivnějšího pohledu na život ve srovnání s těmi, kteří se narodili v jiných obdobích. Podle výzkumu se u „jarních“ lidí častěji objevuje optimismus a chuť pouštět se do nových věcí.
Jarní děti bývají v popisech spojovány s ambicemi a dobrodružností, často působí nadšeně a pro nové nápady se umějí rychle zapálit. Zmiňuje se také častější výskyt uměleckého talentu a zároveň nižší náchylnost k depresím a úzkostem.
Léto: proměnlivá nálada a citlivější reakce na stres
U osob narozených v létě výzkum uvádí vyšší náchylnost k častějším změnám nálad, které nemusí mít vždy jasnou příčinu. Neznamená to, že by šlo automaticky o problém – spíše to ukazuje, že emoce mohou být proměnlivější a intenzivnější.
Letní děti jsou podle popisů náchylnější k nervozitě než lidé narození v jiných ročních obdobích. Zároveň se u nich zmiňuje hádavost, ale i láskyplná povaha. V dospělosti se pak v těchto souvislostech objevuje i poznámka o častější změně zaměstnání.
Podzim: přízemní přístup a nejnižší riziko duševních poruch
Podzim bývá často vnímán jako období, které může na psychiku působit tíživěji – kratší dny, méně světla, návrat do rutiny. Studie však uvádí, že lidé narození na podzim k depresi náchylní nejsou, a to navzdory tomu, že právě toto roční období bývá někdy označováno jako „depresivní“.
Podzimní lidé podle popisů nebývají přehnaně optimističtí, ale mají přízemní charakter. Právě to má podle studie souviset s tím, že u nich vychází nejnižší riziko vzniku duševních poruch ve srovnání s ostatními obdobími.
Zároveň se u nich zmiňuje vyšší míra fyzické aktivity a častější sportovní nadání – podzimní děti mají být často talentovanými sportovci.
Zima: emoční stabilita, důslednost a racionální uvažování
Lidé narození v zimě jsou ve výsledcích popisováni jako emocionálně nejstabilnější. Jinými slovy by měli být nejodolnější vůči emočnímu stresu. Autoři to dávají do souvislosti i s tím, že během těhotenství mohla matka (v závislosti na konkrétním načasování) vstřebávat více slunečního světla, které podle této interpretace může hrát roli ve vývoji.
Zimní děti jsou dále popisovány jako mimořádně inteligentní, rychle přemýšlející a v dospělosti se mají řídit spíše rozumem než pocity. Typické mají být také pevné postoje a důslednost.
Co si z toho vzít v praxi
Podobné studie mohou být zajímavé jako pohled na to, jak prostředí v raném období života souvisí s biologickými rytmy. Zároveň však platí, že osobnost formuje obrovské množství faktorů: rodina, výchova, vztahy, zkušenosti, zdravotní stav i prostředí, ve kterém člověk žije.
Pokud se v některé charakteristice poznáváte, může to být jen shoda okolností – nebo drobná statistická tendence, která se u vás zrovna projevila. A pokud ne, je to stejně v pořádku. Roční období narození může nabídnout zajímavé srovnání, ale váš životní styl a rozhodnutí mají obvykle mnohem větší váhu.
