Problém je v tom, že pokud se NAFLD neřeší, může se postupně zhoršovat. U části lidí může přejít do zánětu jater a následně až do těžkého jizvení (cirhózy) a v krajním případě i do selhání jater. Právě tichý průběh v počátcích je důvodem, proč se na nenápadné signály klade takový důraz.
Hlavní rizikové faktory: váha, cholesterol, tlak i cukrovka
Odborníci z Harvard Medical School upozorňují, že klíčovou příčinou nebezpečného onemocnění jater bývá nadváha v kombinaci s dalšími metabolickými potížemi. Mezi nejčastější rizikové faktory patří abnormálně vysoké hodnoty „špatného“ LDL cholesterolu, vysoký krevní tlak a cukrovka.
Spouštěčem těchto problémů může být dlouhodobý životní styl: pravidelná konzumace velkého množství průmyslově zpracovaných potravin, vysoký příjem jednoduchých sacharidů a sedavý způsob života. S rostoucím počtem lidí s nadváhou roste i výskyt onemocnění jater spojených s ukládáním tuku.
„Pavoučkové žilky“: kdy mohou být varováním
V časných fázích se NAFLD často neprojevuje typickými příznaky. Přesto se mohou objevit změny, které stojí za pozornost – mimo jiné i takzvané „pavoučkové žilky“ (jemné rozšířené cévky viditelné na kůži).
„Podle gastroenterologů mohou být křečové žíly na hrudi, zádech a ramenou možným varovným signálem ztučnění jater. Upozorněním může být i poškození drobných cév na tváři,“ uvádí deník Express.
Je důležité dodat, že podobné žilky mohou mít i jiné příčiny (například genetické predispozice, věk, hormonální změny nebo typ pleti). Pokud se však objeví nově, rychle přibývají nebo se k nim přidají další potíže, je na místě zvýšená opatrnost.
Bez vyšetření to nejde: co může nemoc potvrdit
Samotný vzhled kůže diagnózu neurčí. Přesné potvrzení či vyloučení ztučnění jater umožní až lékařské vyšetření – typicky speciální krevní testy a ultrazvuk. Při jakémkoli podezření na potíže s játry je vhodné nečekat a obrátit se na lékaře, který zvolí správný postup.
Co doporučují odborníci pro snížení rizika
Dobrá zpráva je, že riziko rozvoje nealkoholického ztučnění jater lze ve velké míře ovlivnit životním stylem. Vědci doporučují zejména upravit jídelníček a dlouhodobé návyky:
Omezit jídla a nápoje s vysokým obsahem cukru a jednoduchých sacharidů.
Zařadit více čerstvé zeleniny, ovoce a celozrnných výrobků.
Hlídat porce a celkový energetický příjem.
Nahrazovat nasycené tuky mononenasycenými a polynenasycenými tuky, včetně tuků s obsahem omega-3 (například z tučných ryb).
Pokud si všimnete „pavoučkových“ žilek na tváři nebo neobvyklých změn na kůži a zároveň máte některý z rizikových faktorů (nadváhu, vysoký tlak, zvýšený cholesterol či cukrovku), může být rozumné brát to jako podnět k preventivní kontrole.
