Znáte ten pocit, když se ráno vzbudíte a už v tu chvíli se cítíte, jako byste uběhly maraton? Podíváte se do zrcadla a vidíte unavené oči, i když jste spaly osm hodin. Zapnete si kalhoty, které vám byly ráno volné, a odpoledne vás už tlačí v pase kvůli nafouklému břichu.
Dlouho jsem si myslela, že po čtyřicítce je to prostě „balíček“, který dostane každá žena. Hormonální změny, zpomalený metabolismus, stres z práce a péče o rodinu. „Takhle to prostě v mém věku chodí,“ říkala jsem si s povzdechem, zatímco jsem si vařila třetí kávu dne, aby mě přešla ta hrozná tíha v žaludku.
Pak ale přišel zlom. Na jedné rodinné oslavě jsem si všimla své tety, které je přes šedesát. Sršela energií, břicho měla ploché a oči jí zářily. „Teto, co bereš za zázračné pilulky?“ zeptala jsem se napůl v žertu. Odpověď mě šokovala svou prostotou: „Žádné pilulky. Jen čtyři mandle každé ráno.“
