Tělo, které odmítá poslušnost
První změny si majitelé obvykle všimnou při běžných denních rituálech. Pes, který dříve radostně skákal u dveří, kdykoliv jste vzali do ruky vodítko, najednou o procházky ztrácí zájem.
Fyzická aktivita mu začíná brát příliš mnoho sil a pes raději tráví dlouhé hodiny nerušeným odpočinkem. Přidává se k tomu extrémní únava – zvíře může vyhledávat tichá, tmavá a izolovaná místa v domě, kde chce mít klid. S úbytkem svalové hmoty v pokročilém věku navíc často souvisí ztráta kontroly nad vyměšováním. Inkontinence je pro čistotné psy stresující, proto v takových chvílích potřebují maximální pochopení a citlivý přístup.
Jenže tím to zdaleka neskončilo. Postupně se začínají projevovat také hlubší změny v jeho chování.
Když mizí chuť k jídlu i radost ze života
Jedním z nejvýraznějších projevů odcházení je úplná ztráta chuti k jídlu a žízně. Pokud váš pes začne odmítat i ty nejvoňavější pamlsky a přestává pít, jeho trávicí trakt se pomalu připravuje na vypnutí. S tím může souviset i časté zvracení nebo nevolnost.
V této fázi si můžete všimnout také výrazných změn v povaze:
- Nezvyklá fixace na majitele: Pes vycítí, že ztrácí sílu, a začne u vás hledat neustálou ochranu a útěchu. Chodí vám v patách a vyžaduje nepřetržitou blízkost.
- Apatie nebo naopak neklid: Zatímco někteří psi upadají do hlubokého spánku, jiní mohou kvůli dezorientaci vykazovat známky úzkosti, bázlivosti nebo neobvyklého neklidu.
- Bledé dásně: Zdravý pes má dásně růžové. Pokud u svého psa zpozorujete, že jeho dásně mají bílou, šedavou nebo namodralou barvu, jde o známku vážného selhávání oběhového systému.
To ale nebylo jediné překvapení. S postupujícím časem se začínají měnit i základní životní funkce.
Těžký dech a poslední fáze
V konečné fázi života psa dochází k selhávání vnitřních orgánů, což se bezprostředně projeví na jeho dýchání. Dech může být velmi zrychlený, mělký, nebo naopak přerušovaný a těžký. Někdy se v plicích hromadí tekutina, což vede k sípání či kašli.
V důsledku kolapsu nervové soustavy se mohou objevit také záchvaty nebo svalové záškuby. V takových chvílích je nesmírně důležité zachovat klid, na psa mluvit tichým, konejšivým hlasem a zajistit, aby se o nic neporanil.
Závěr
Rozpoznat tyto smutné signály je nesmírně těžké, ale pro klidný odchod vašeho mazlíčka klíčové. Ne každý z těchto příznaků musí hned znamenat okamžitý konec – někdy jde o léčitelný výkyv. Pokud však vidíte, že se symptomy sčítají a kvalita života vašeho psa výrazně klesá, konzultujte situaci s veterinářem. Někdy je tím největším projevem lásky nechat svého přítele včas a bezbolestně odejít.
