Situaci sledovala posádka z lodi v naprostém šoku. V jednu chvíli byl Schimpf ve vodě jako pozorovatel, v další už z velrybí tlamy vyčnívaly jen jeho nohy.
„Stalo se to strašně rychle. Z normálního pozorovatele jsem se najednou stal kořistí a mužem uvnitř velryby,“ popsal později.
„Nic jsem neviděl, jen tmu.“ Tlak a bolest v bocích
Potápěč líčil, že uvnitř panovala naprostá tma a okamžitě ucítil silný tlak na tělo. V takové chvíli rozhodují vteřiny – a také zkušenost, která pomůže nepropadnout panice.
„Nic jsem neviděl, jen tmu, a cítil jsem silný tlak v bocích. V té chvíli jsem už ale věděl, že mě ta velryba má. Nasála mě i s celým svým obědem. Jediné, co mě uklidňovalo, byl fakt, že jsem věděl, že mě nemůže spolknout až do žaludku,“ uvedl Schimpf.
Právě to je klíčové: i když velryby dokážou nasát velký objekt, anatomie většiny kosticovců obvykle neumožňuje spolknout člověka „celého“ do žaludku. Neznamená to ale, že by situace nebyla extrémně nebezpečná – rizikem je tlak, dezorientace, vdechnutí vody nebo zranění při prudkém pohybu zvířete.
Instinkt místo plánů: „Na to se nedá připravit“
Schimpf zdůraznil, že v takové chvíli člověk jedná čistě instinktivně. Žádný trénink vás plně nepřipraví na okamžik, kdy jste uvnitř tlamy velryby.
„V té chvíli musíte následovat instinkty. Na takové setkání se prostě nedá dopředu připravit,“ vysvětlil. Dodal, že se snažil okamžitě ovládnout dýchání: „Zadržel jsem dech, protože jsem čekal, že se se mnou potopí do hlubin oceánu a až tam mě teprve vyvrhne,“ popsal.
Mohla se potopit i do stovek metrů. Pustila ho dřív
Schimpfovi hlavou problesklo i to, že některé velryby se dokážou ponořit do velkých hloubek – v krajním případě by to pro člověka znamenalo fatální problém. Naštěstí k tomu nedošlo. Velryba ho z tlamy uvolnila výrazně dřív, než by se situace mohla zhoršit.
Jakmile se dostal ven, nečekal ani vteřinu a zamířil co nejrychleji k lodi. Šlo o kombinaci adrenalinu a snahy dostat se do bezpečí dřív, než přijde šok nebo se projeví zranění.
„Vylezl jsem na palubu a okamžitě jsem zjišťoval, jestli nemám zlomenou nějakou kost nebo prasklé žebro. Naštěstí jsem byl v pořádku,“ řekl potápěč. Celý zážitek uzavřel s nadhledem, ale jasným vzkazem: „Byla to pro mě zajímavá zkušenost, ale nic, co bych si chtěl znovu zopakovat,“ dodal se smíchem.
Fotograf: „Nikdy jsem nic takového nezažil“
Silný moment to nebyl jen pro samotného potápěče. Incident z bezprostřední blízkosti sledoval i rakouský fotograf Heinz Toperczer, který se dlouhodobě věnuje fotografování a natáčení velryb. I pro něj šlo o mimořádnou situaci.
„Nikdy jsem nic takového nezažil. A to už se fotografováním a filmováním velryb živím posledních pětadvacet let!“ uvedl.
FOTO: Záběry z dramatického okamžiku
