Co je to vlastně amalgám a co v těle způsobuje?
Amalgám se skládá z cca 50% jedovatého těžkého kovu rtutě a dalších kovů jako stříbro, cín a měď.
Stále více studií potvrzuje, že množství nemocí, mezi jiným i tak těžké nemoci jako Alzheimerova choroba a roztroušená skleróza, mohou být způsobovány uvolňováním rtutě z amalgámových výplní.
Přesto ještě dodnes se v mnoha zemích amalgámové plomby používají.
Čeští, slovenští i němečtí pacienti dostávají rok od roku kilogramy výplní obsahujících rtuť do svých úst.
Je tomu tak proto, že zastánci amalgámu dokázali dosud vždy vyhrát rozhodující bitvy v takzvané. „amalgámové válce“. Ta se vede ve vědecké literatuře, veřejných médiích, před soudy a také v zubních ambulancích, nakonec vždy ve svůj prospěch.
Tento boj mínění a názorů existuje již od začátku používání amalgámu ve stomatologii.
Krátká historie amalgámu
V roce 1831 francouzští bratři Crawcourové v Londýně nabídli „revoluční“ materiál určený pro zubní výplně složený z kovové rtutě a broušených stříbrných mincí.
Měl takový úspěch, že dva z bratrů odešli do New Yorku a tam v roce 1833 amalgám proslavili jako levnou alternativu v porovnání s drahými zlatými výplněmi.
Bez jakéhokoli lékařského vzdělání, ale zato v elegantně vybavené ordinaci, plnili tuto směs ze stříbra a rtutě do zkažených zubů svých pacientů. Za krátký čas tímto způsobem bratři Crawcourovci vydělali velký majetek.
Nicméně, jako následek tohoto počínání se projevily u mnoha pacientů symptomy otravy, onemocnění dásní a jiné zdravotní neduhy. Postupně proto proti němu narůstal odpor ze strany mnoha stomatologů.
V roce 1840 došlo konečně k zákazu používání amalgámu v zubní medicině. Ve stejném roce založená americká dentální společnost (American Society of Dental Surgeons) vyloučila dokonce ze svých řad členy, kteří pracovali s amalgámem.
Avšak odpor těchto vyloučených zubařů, kteří vytvořili dnes nejmocnější stomatologickou společnost American Dental Asociation – s cílem podporovat rozšiřování amalgámu v zubní medicíně – byl větší.
Proč se amalgám začal po zákazu znovu používat?
Rapidně totiž narůstal hospodářsko-ekonomický tlak, protože se zmnohonásobil vznik kazů, který byl následkem zvýšené konzumace levného cukru.
A tak byl v roce 1855 tento zákaz opět zrušen. Od té doby se snaží seriózní vědečtí pracovníci stále poukazovat na jedovatost amalgámu.
Ve 30. letech 20. století profesor Alfred Stock, ředitel Kaiser-Wilhelmova institutu pro chemii v Berlíně, a sám postižený otravou amalgámem, dokázal ve svých studiích, že rtuť je uvolňována z výplní a usazuje se v organismu.
Doporučoval zříci se používání amalgámu v zubařství. Tehdy řekl: „Jednou svět pochopí to, že používání amalgámu bylo jedním z největších přečinů vůči lidstvu.”
Bohužel dodnes se zastáncům amalgámu vždy podařilo podobné kritiky umlčet.
Závěr
Naštěstí, nedávno už i Evropská komise konečně pochopila, co mnozí odborníci říkají už desítky let a rozhodla se amalgám od roku 2025 zakázat.
Norsko se například k takovému zákazu postavilo pozitivně již začátkem roku 2008.
