Důležité je i to, že děti se rodí se všemi vlasovými folikuly, které budou mít po celý život. To, co se mění, je aktivita těchto folikulů a také kvalita a typ vlasů, které z nich v různých obdobích rostou. Není výjimkou, že se novorozenecké vlásky liší barvou i strukturou od pozdějších „dětských“ nebo dospělých vlasů.
Lanugo: jemné ochlupení, které se v těhotenství postupně ztrácí
První ochlupení plodu se nazývá lanugo (jemné, měkké chloupky). Obvykle začíná ubývat zhruba kolem 36. týdne těhotenství, kdy je dítě ještě v děloze. Proto u donošených dětí často zůstává jen malé množství jemných chloupků.
U nedonošených dětí ale může být lanugo výraznější a může pokrývat větší část těla včetně končetin i hlavy. To může vytvářet dojem, že se dítě narodilo „chlupatější“ než jiné, přesto jde o běžný vývojový jev.
Genetika a načasování růstu vlasů v děloze
Proč se některé děti rodí s viditelnými vlasy a jiné téměř bez nich, není podle odborníků vždy možné vysvětlit jediným důvodem. Velkou roli ale pravděpodobně hrají geny a DNA.
U části miminek dochází k vypadávání vlasů už v těhotenství, často kolem 30. týdne. Pokud miminku začnou chloupky v děloze růst dříve a udrží se až do porodu, je vyšší šance, že se narodí s viditelnými vlásky na hlavě.
Hormony matky: po porodu prudká změna
Významným faktorem mohou být i hormony. V těhotenství jsou hormonální hladiny v děloze vysoké, což může růst dětských vlásků podporovat. Po porodu ale hladiny hormonů výrazně klesají, a to může růst vlasů novorozence dočasně zpomalit.
Výsledkem může být, že dítě, které se narodí s vlasy, o ně postupně přijde, nebo naopak dlouho působí „plešatě“ a teprve později se růst zrychlí.
Ne, plešatému miminku obvykle nechybí živiny
Rodiče si někdy spojují nedostatek vlasů s tím, že maminka v těhotenství neměla dostatek živin, případně že dítěti chybí vápník. Ve většině případů to ale neplatí. Rozdíly ve vlasech při narození jsou běžné a samy o sobě neznamenají problém.
Růst vlasů může být ovlivněn například nedostatkem železa nebo některými onemocněními, ale zpravidla by se objevily i jiné příznaky, které s vlasy přímo nesouvisejí. Pokud máte pochybnosti, je na místě probrat situaci s pediatrem, zejména pokud se přidají další potíže (neprospívání, výrazná únava, bledost, opakované infekce a podobně).
Vypadávání vlasů u kojenců je běžné, hlavně v prvním půlroce
Velmi častým jevem je, že miminka během prvních měsíců část vlasů ztratí. Většina dětí přijde o část nebo i všechny vlasy během prvních šesti měsíců života. Nejde o nic neobvyklého: vlásky se mohou uvolňovat kvůli přirozeným změnám v růstovém cyklu i kvůli mechanickému tření.
Typicky se to děje, když se pokožka hlavy opakovaně tře o matraci nebo podložku, případně když má dítě ve zvyku bouchat hlavou. Jakmile se začne více hýbat, sedět a měnit polohy, tření se obvykle sníží a vlasy mají lepší podmínky znovu růst.
Kdy zpozornět a raději se poradit s lékařem
Ve většině případů je vývoj vlasů u miminek otázkou času. Zbystřit ale může být rozumné, pokud se objeví výrazné řídnutí vlasů spolu s dalšími příznaky, kožní problémy na hlavě, neobvyklé šupinatění, zarudnutí nebo pokud dítě dlouhodobě neprospívá. V takové situaci může pediatr vyloučit například nedostatek železa či jiné zdravotní komplikace.
