První náhrdelník: Touha po bezpodmínečné náklonnosti
Pokud vás oslovil první náhrdelník, pravděpodobně patříte k lidem, kteří své rodiče nijak otevřeně neobviňují. Máte své dětství zpracované a vážíte si toho, co pro vás udělali. Přesto se ve vás občas probudí tichý hlas, který šeptá o nenaplněné potřebě bezpodmínečné lásky.
Co vám chybělo: Možná jste vyrůstali v prostředí, kde byla láska podmíněna výkonem, dobrými známkami nebo poslušností. Chybělo vám ono prosté „mám tě rád jen proto, že jsi“, bez ohledu na to, co děláte.
Jak vás to ovlivnilo: Dnes můžete mít pocit, že vaše povaha je příliš tvrdá nebo pragmatická. Často si říkáte, že kdyby vás rodiče v dětství více objímali nebo vám projevovali vřelejší city, byli byste dnes empatičtější a mírnější. Tento chlad, který v sobě někdy cítíte, není vaší podstatou, ale obranným mechanismem, který jste si vytvořili jako děti, aby vás nedostatek vřelosti tolik nebolel.
Druhý náhrdelník: Absence ochranných křídel
Volba druhého náhrdelníku ukazuje na hluboko uloženou ránu spojenou s pocitem bezpečí. Rodiče pro vás měli být nezpochybnitelnou autoritou a štítem, který vás ochrání před nespravedlností světa. Jenže v klíčových momentech tomu tak nebylo.
Co vám chybělo: Cítíte, že vašim rodičům chyběla statečnost a autorita. Stále vás pálí vzpomínka na situaci, kdy vás někdo nespravedlivě obvinil nebo vám ublížil, a vaši rodiče se místo vaší obrany postavili na stranu útočníka nebo zůstali pasivní.
Jak vás to ovlivnilo: V dospělosti se to projevuje jako silná potřeba spravedlnosti a ochrany slabších. Máte tendenci být velmi ostražití vůči cizím lidem a možná i trochu nedůvěřiví vůči autoritám. Učíte se, že dnes už jste dospělí a musíte být sami sobě tím ochráncem, kterého jste v dětství tak zoufale potřebovali. Vaše odpuštění rodičům přichází skrze pochopení, že i oni byli jen lidé se svými strachy.
Třetí náhrdelník: Příliš brzká dospělost a svoboda
Třetí náhrdelník si vybírají ti, kteří měli pocit, že role v jejich rodině byly tak trochu obrácené. Místo abyste byli dětmi, které se nechají vést, jste se často cítili jako ti nejrozumnější v místnosti.
Co vám chybělo: Chybělo vám vedení a pocit, že se o vás stará dospělý. Vaši rodiče se k vám chovali jako k sobě rovným, což s sebou neslo obrovskou míru svobody, ale také předčasnou zodpovědnost. Často jste museli rozhodovat o věcech, na které jste nebyli připraveni.
Jak vás to ovlivnilo: Jste extrémně nezávislí a soběstační. Svoboda je pro vás nejvyšší hodnotou, ale zároveň se v koutku duše můžete cítit unavení z toho, že všechno musíte zvládnout sami. Na druhou stranu jste se naučili využívat příležitosti, o kterých si děti z přísnějších rodin mohly nechat jen zdát. Vaše dětství z vás udělalo silné jedince, kteří se neztratí, ale občas byste si přáli, aby se o vás na chvíli někdo postaral.
Závěrem
Žádný rodič není dokonalý a každý z nás si nese svůj „batoh“ z dětství. Uvědomění si toho, co nám chybělo, není cesta k nenávisti, ale k uzdravení. Jakmile pochopíte, proč se dnes chováte určitým způsobem, můžete začít dávat sami sobě to, co vám tehdy scházelo – ať už je to láska, ochrana nebo odpočinek od zodpovědnosti.
