Následující den po vyučování sledoval Miu, která s batohem plným jídla zamířila do staré části města. Zastavila se u opuštěného domu, kde ji přivítal starší muž se srdečným úsměvem. Mia mu předala jídlo a chvíli si spolu povídali.
Pan Lewis se rozhodl zasáhnout a oslovil muže. Dozvěděl se, že se jmenuje pan Thompson, bývalý učitel, který po odchodu do důchodu ztratil kontakt s rodinou a ocitl se v tíživé životní situaci. Mia ho náhodou potkala a rozhodla se mu pomáhat tím, že mu nosila zbytky jídla ze školní jídelny.
Dojat příběhem malé Mii a pana Thompsona, pan Lewis zorganizoval ve škole sbírku potravin a oblečení pro potřebné. Žáci, učitelé i rodiče se do akce nadšeně zapojili. Pan Thompson obdržel nejen materiální pomoc, ale také nabídku na lepší bydlení a možnost znovu se zapojit do školní komunity jako dobrovolník.
Tento příběh ukazuje, jak i malé skutky laskavosti mohou mít obrovský dopad na životy druhých. Mia, devítiletá dívka s velkým srdcem, inspirovala celou školu k tomu, aby se spojila a pomohla člověku v nouzi.
Podle Americké unie občanských svobod (ACLU) školní pravidla oblékání nesmí diskriminovat studenty na základě pohlaví, rasy nebo jiných chráněných charakteristik. To znamená, že školy nemohou vyžadovat specifické oblečení pouze od dívek nebo chlapců, ani zakazovat určité účesy, které jsou spojeny s konkrétní kulturou či náboženstvím. Taková pravidla by mohla porušovat federální zákony o ochraně před diskriminací ve vzdělávání.
