Na tento vývoj upozorňuje sociolog Petr Fučík z Masarykovy univerzity, který se dlouhodobě zabývá proměnami rodiny a partnerských vztahů. Podle něj není podstatné jen to, že rozvodů přibývá, ale především to, kdo se rozvádí nejčastěji. Data totiž ukazují, že česká společnost se v otázce stability manželství výrazně dělí podle dosaženého vzdělání.
Studie manželství z roku 1995: polovina párů se základním vzděláním se rozešla
Petr Fučík analyzoval osud manželství, která byla uzavřena v roce 1995. Z jeho zjištění vyplývá, že zhruba 40 % těchto svazků nakonec skončilo rozvodem. Tato hodnota sama o sobě ukazuje, jak vysoké je v Česku riziko rozpadu manželství, ještě výraznější jsou však rozdíly mezi jednotlivými vzdělanostními skupinami.
Mezi lidmi, kteří mají pouze základní vzdělání, se rozvedlo přibližně 50 % manželství. Tedy každý druhý pár. Naopak mezi vysokoškolsky vzdělanými manželi skončilo rozvodem pouze 23 % svazků. Rozdíl je tedy více než dvojnásobný, což podle odborníků není náhoda, ale odraz hlubších sociálních a ekonomických nerovností.
Právě tato disproporce podle Fučíka naznačuje, že vzdělání funguje jako významný ochranný faktor pro dlouhodobou stabilitu vztahu. Vyšší vzdělání totiž obvykle souvisí s lepší pracovní pozicí, vyššími příjmy, ale také s odlišným přístupem k plánování rodiny, řešení konfliktů či vnímání partnerství jako společného projektu.
Není to jen o věku: proč se častěji rozvádějí méně vzdělaní?
Často se předpokládá, že lidé s nižším vzděláním vstupují do manželství dříve, a proto také častěji končí rozvodem. Petr Fučík však upozorňuje, že věk při svatbě není hlavním vysvětlením vysoké rozvodovosti v této skupině. Podle jeho interpretace se mnohem více projevují tlaky, kterým tito lidé v každodenním životě čelí.
Manželé s nižším vzděláním bývají častěji vystaveni ekonomické nejistotě, dluhům, nestabilní práci či nízkým mzdám. Tyto faktory se postupně přelévají do domácího prostředí, zvyšují napětí, podporují konflikty a mohou vést k vyhoření vztahu. Stres z financí, bydlení nebo nejisté budoucnosti se tak stává jedním z tichých rozvracečů manželství.
Naopak páry, v nichž mají partneři vyšší vzdělání, obvykle disponují lepším ekonomickým zázemím, větší možností volby zaměstnání i bydlení a často i širšími možnostmi podpory – ať už jde o rodinu, přátele nebo odbornou pomoc. To vše může přispívat k menšímu každodennímu stresu a větší stabilitě rodinného života.
Žádostí o rozvod přibývá: pandemie jako katalyzátor problémů
Nárůst rozvodovosti se neprojevuje jen v sociologických analýzách, ale velmi konkrétně také v práci soudů. V roce 2024 bylo v České republice podáno 21 691 žádostí o rozvod, což představuje další nárůst oproti předchozímu roku. Tisíce párů tak každoročně definitivně stvrzují, že jejich společná cesta skončila.
Advokátka Aneta Lachmannová, která se specializuje na rodinné právo, vnímá změnu i z pohledu právní praxe. Podle ní se zájem o rozvody výrazně zvýšil během pandemie covidu-19, kdy byli partneři často nuceni trávit dlouhé měsíce společně v jedné domácnosti, bez obvyklých únikových ventilů, jako je práce mimo domov, volnočasové aktivity či setkávání s přáteli.
Lachmannová popisuje zkušenost mnoha klientů tak, že právě toto období odkrylo problémy, které byly dříve skryté nebo přehlížené. Lidé si podle ní v uzavřeném prostoru a pod tlakem nejistoty začali uvědomovat, že společné soužití dlouhodobě nefunguje a že jejich představy o partnerském životě se zásadně rozcházejí.
Neuvážené sňatky, rozdílné povahy, nevěra: co opravdu rozbíjí manželství
Statistiky Ministerstva spravedlnosti ukazují, že mezi nejčastější důvody rozvodu patří:
• neuvážené sňatky
• rozdílnost povah a zájmů
• nevěra
Neuvážené sňatky se v přehledech objevují poměrně často – jde například o rychlá rozhodnutí, svatby po krátké známosti nebo manželství uzavíraná pod tlakem okolností, jako je neplánované těhotenství. Přesto advokátka Aneta Lachmannová upozorňuje, že právě tyto případy v její praxi netvoří tu nejsložitější část agendy.
Podle ní totiž neuvážené sňatky často nevyžadují komplikovaná právní řešení. Jde obvykle o vztahy, kde partneři nemají společný majetek větší hodnoty, nevychovávají děti nebo spolu nežili dlouho. Rozvod je pak relativně přímočarý a soudní řízení kratší.
Naopak tam, kde se roky kumulují rozdílné povahy, odlišné životní cíle, konflikty kolem financí či výchovy dětí a k tomu se přidá nevěra nebo ztráta důvěry, bývají rozvody mnohem náročnější – jak emocionálně, tak právně. V těchto případech už nejde jen o formální ukončení manželství, ale o složitý proces vypořádání majetku, péče o děti i budoucího uspořádání života obou stran.
Manželství vs. nesezdané soužití: čísla ztrácejí jasné kontury
Sociolog Petr Fučík zároveň upozorňuje, že při interpretaci statistik o sňatcích a rozvodech je třeba být stále opatrnější. Stále více českých rodin totiž funguje bez formálního uzavření manželství, což znamená, že realita partnerského soužití je pestřejší, než jak ji zachycují úřední tabulky.
Podle posledního sčítání lidu v roce 2021 tvořila manželství 77 % úplných rodin, zatímco nesezdané páry představovaly 23 %. To znamená, že téměř čtvrtina dětí vyrůstá v domácnostech, kde rodiče nejsou sezdaní. Registrovaná partnerství se v celkových číslech objevují jen v minimálním rozsahu a jejich podíl je tak statisticky zanedbatelný.
To zároveň znamená, že když se nesezdaní partneři rozejdou, neobjeví se to v rozvodových statistikách, přestože pro děti i dospělé může mít takový rozchod stejně zásadní dopady jako rozpad manželství. Část partnerských krizí a rozchodů tak zůstává mimo oficiální čísla, což komplikuje celkové hodnocení stavu rodiny v Česku.
Vzdělání, peníze a povaha: co rozhoduje, zda manželství přežije?
Souhrn dostupných dat ukazuje, že stabilitu manželství ovlivňuje celá kombinace faktorů. Vzdělání a s ním spojené ekonomické možnosti hrají zásadní roli – páry s vyšším vzděláním mají statisticky větší šanci, že jejich svazek vydrží. Nejde ale jen o peníze; vyšší vzdělání bývá spojeno i s jiným způsobem komunikace, schopností vyjednávat, hledat kompromisy či využít odbornou pomoc dříve, než se vztah úplně zhroutí.
Na druhé straně stojí společenské a osobní faktory, které mohou i stabilně působící manželství postupně rozložit. Rozdílné povahy a zájmy, neschopnost domluvit se na klíčových otázkách, dlouhodobé napětí v domácnosti nebo nevěra – to vše může být spouštěčem, který definitivně ukončí i dlouholeté svazky.
Rozvod tak dnes není jen soukromým selháním dvou lidí, ale také zrcadlem sociálních nerovností a proměny rodinných vzorců v české společnosti. Ať už jde o páry s maturitou, výučním listem nebo vysokoškolským diplomem, jedno je jisté: udržet manželství pohromadě vyžaduje víc než jen cit – potřebuje i stabilní podmínky, schopnost spolu komunikovat a ochotu společně zvládat rostoucí nároky dnešní doby.
