Operátoři jí podle policie opakovaně vysvětlovali, že reklamace zboží není záležitostí, kterou by policie standardně řešila, a že takovým jednáním může docházet ke zneužívání tísňové linky. Žena však v telefonátech pokračovala.
„Dokud mě nezažalujete“: eskalace a rostoucí agresivita
Situace se postupně vyhrocovala. Seniorka měla být stále neústupnější a její chování vůči operátorům se podle popisu stávalo agresivnějším. Na lince se u ní vystřídalo několik operátorů, protože v telefonátech pokračovala i přes opakovaná upozornění.
Podle policejní mluvčí Andrey Cejnkové žena trvala na tom, že na místo musí dorazit hlídka, přestože jí bylo sdělováno, že spory kolem reklamací mají řešit jiné instituce, typicky Česká obchodní inspekce.
„Dožadovala se přítomnosti policejní hlídky na místě, přestože jí bylo vysvětlováno, že reklamace nespadají do kompetence policie a že by měla svůj problém řešit s Českou obchodní inspekcí.“
Žena měla operátorům dokonce sdělit, že s voláním nepřestane. Zazněla i věta, že bude telefonovat tak dlouho, dokud ji tísňová linka nezažaluje. Policie zároveň neuvedla, co přesně bylo důvodem sporu s obchodníkem ani zda žena volala z reklamovaného telefonu.
Hlídka přijela, ale nepomohlo to
V jednu chvíli byla na místo vyslána také policejní hlídka, jejímž úkolem bylo ženě vysvětlit, co znamená zneužívání tísňové linky a proč je takové jednání problém. Ani tento krok ale podle policie situaci neukončil – seniorka měla na linku volat znovu.
Právě tím se celý případ posunul z roviny vyhrocené hádky v obchodě do roviny, kdy může mít žena potíže i mimo samotnou reklamaci.
Podezření z přestupku a pokuta až 200 tisíc
Policie případ nakonec vyhodnotila tak, že by mohlo jít o zlomyslné volání, a věc předala k dalšímu řešení telekomunikačnímu úřadu. Ve správním řízení jí může hrozit pokuta až 200 000 korun.
Zákon o elektronických komunikacích podobné situace řeší a počítá i s přestupky, které se týkají obtěžování prostřednictvím komunikace. Vedle obtěžování e-maily nebo telefonními čísly zmiňuje také „zlomyslná volání“ a „zlomyslná volání nebo jinou zlomyslnou komunikaci na tísňová čísla“. Za „zlomyslná volání“ může být uložena pokuta až 100 000 korun, zatímco u obtěžování tísňové linky může sankce dosáhnout až dvojnásobku, tedy 200 000 korun.
Kam se obrátit, když obchod reklamaci odmítá
Případ z Brna připomíná, že tísňové linky slouží k řešení situací, kdy je ohrožen život, zdraví, bezpečnost nebo majetek a je potřeba okamžitý zásah. Spory o reklamaci telefonu se obvykle řeší přímo s prodejcem a v případě nesouhlasu například prostřednictvím České obchodní inspekce nebo dalších postupů daných spotřebitelským právem.
V tomto konkrétním případě se ale neshoda v obchodě změnila v opakované volání na 158, které může mít pro seniorku velmi drahou dohru.
