V praxi to může vypadat nenápadně: člověk „jede“ dál, emoce potlačuje, snaží se vydržet. Jenže tělo si stres často „pamatuje“ a může na něj reagovat různými příznaky. Mnozí odborníci upozorňují, že potíže spojené s dlouhodobým smutkem a vnitřním napětím se mohou projevit hlavně v nejslabších místech organismu – tedy tam, kde má člověk dispozice dané životním stylem nebo dědičností.
Co jsou psychosomatická onemocnění
Pod pojmem psychosomatika se obvykle rozumí situace, kdy se psychické zatížení promítá do tělesných obtíží. Jde o stav, který bývá popisován jako porucha nervového systému; může se rozvíjet i proto, že člověk svůj smutek dlouho skrývá a naplno se projeví například po těžké životní události, jako je ztráta blízkého.
Důležité je, že u podobných potíží nemusí stačit řešit jen samotný fyzický projev. Často se zdůrazňuje, že kromě léčby příznaků je potřeba hledat i psychologický spouštěč – tedy to, co stres či smutek dlouhodobě udržuje.
„Klasická sedmička“: seznam psychosomatických diagnóz
Americký psychoanalytik Franz Alexander už v roce 1950 popsal sedm často zmiňovaných psychosomatických onemocnění. Jde o diagnózy, u nichž se v odborných debatách dlouhodobě řeší i vliv psychiky a stresu:
hypertenze
peptický vřed
bronchiální astma
neurodermatitida (ekzém)
hypertyreóza
ulcerózní kolitida
revmatoidní artritida
Seznam se rozšířil: potíže, které lidé často podceňují
Od poloviny 20. století se pohled na psychosomatiku rozšířil a v souvislosti se stresem a dlouhodobou psychickou zátěží se častěji zmiňují i další problémy. Patří mezi ně například poruchy spánku, panická porucha, srdeční infarkt, rakovina, menstruační poruchy, syndrom dráždivého tračníku, obezita, bulimie, anorexie nebo deprese.
Zároveň platí, že samotná zmínka o psychosomatice neznamená, že je vše „jen v hlavě“. Fyzické příznaky mohou být reálné a závažné – a právě proto se doporučuje nic neodkládat.
Proč nestačí „jen nestresovat se“
V běžném životě se stresu nelze úplně vyhnout. Platí přitom jasné upozornění: „Život bez stresu je sen a nikdy se nesplní.“ Reakce těla na stres je do určité míry normální. Problém nastává ve chvíli, kdy je napětí dlouhodobé, člověk ho neumí ventilovat a postupně ho nechává pronikat do všech oblastí života.
U některých lidí se navíc emoce spojené s nemocí mohou „usazovat“ dlouhé roky, aniž by si to uvědomovali. Výstižně to shrnuje věta: „Lidé trpící psychosomatickými nemocemi nosí emoce, které nemoc způsobují, v duši léta, aniž by si to uvědomovali.“
Co může pomoci: praktické kroky pro každodenní život
Vedle odborné péče se často doporučují i jednoduché návyky, které mohou snižovat dlouhodobé napětí a pomoci tělu „pustit“ stres. Osvědčují se zejména tyto kroky:
1) Nezůstávat na to sám. „Nenechávejte v sobě negativní pocity a neutíkejte před svými problémy.“ Pokud je toho příliš, může pomoci rozhovor s blízkými i s odborníkem.
2) Pravidelný pohyb. „Zbavte se stresu dlouhými, aktivními procházkami, zahradničením a sportem. Nejlepší léčbou je cvičení.“
3) Dechová technika ve vypjatých chvílích. „Ve vypjatých chvílích používejte dechovou techniku, pomáhá vám uvolnit se.“
4) Vyvážená strava. „Vyvážená strava je stejně důležitá, protože pomáhá zbavit se mnoha nemocí.“ Často se zmiňují i potraviny s tryptofanem, například ryby, maso, tvaroh nebo houby.
Kdy už vyhledat odborníka
Pokud se objevují znepokojivé příznaky, které se vracejí, zhoršují nebo zasahují do běžného fungování, je na místě řešit situaci s odborníkem. Platí přímé doporučení: „Pokud již nemoc vyvolává znepokojivé příznaky, poraďte se s odborníkem a pro vyřešení situace navštivte psychoterapeuta.“
Řada lékařů považuje u psychosomatických potíží za důležitou i spolupráci s psychoterapeutem – ne jako „nálepku“, ale jako praktický nástroj, jak pojmenovat a řešit spouštěče, které se promítají do těla.
