Rostla poptávka po řešení, které by odpovídalo světovým trendům a zároveň vyhovovalo interním potřebám průmyslu a výzkumu – zejména pro sběr a zpracování měřených dat. Jednoznačně se proto ukázala potřeba přechodu na 16bitovou mikropočítačovou architekturu, což znamenalo zásadní změnu v procesorové jednotce i v celkové koncepci stroje.
Inspirace IBM PC/XT a realita dostupných součástek
Jako klíčový vzor posloužil IBM PC/XT. Rozhodující nebyl jen hardware, ale i tehdy mimořádně silné programové vybavení, které z něj dělalo praktický pracovní nástroj pro firmy i vývojáře.
Cesta k podobnému stroji však nebyla jednoduchá. Dostupnost stavebních prvků pro tuto architekturu byla komplikovaná, především kvůli nedostatku součástek ze zahraničí. Řešení proto směřovalo k využití perspektivních prvků plánovaných v rámci RVHP a k návrhu počítače, který bude kompatibilní s IBM PC/XT, ale postavený na součástkách dostupných v socialistických státech.
Zrod TESLA PC-88: nová éra domácí výpočetní techniky
Výsledkem byl TESLA PC-88, jehož obvodové řešení a parametry znamenaly výrazný skok. Koncepce stavěla na jedné plošné desce a přinesla paměťový subsystém RWM s kapacitou 256 KB i videoprocesor pro RGB monitor. V praxi to otevíralo možnosti, které byly u předchozích domácích počítačů jen obtížně dosažitelné.
Konkrétní konfigurace zahrnovala procesor 8088, operační paměť RWM 256 KB, video paměť 64 KB a také akustický programovatelný výstup. Právě kombinace výpočetního výkonu a standardizovanějšího přístupu k periferiím dělala z PC-88 zařízení použitelné nejen pro výuku, ale i pro seriózní práci v podnicích a laboratořích.
Software, který rozhodoval: GW-BASIC, Turbo Pascal i WordStar
Silným argumentem byla i softwarová výbava. Součástí byl systémový disk s operačním systémem PC 88 – DOC a interpretem GW-BASIC. K dispozici byly také nástroje a aplikace, které tehdy patřily ke standardu profesionální práce: Macroassembler 86, TURBO PASCAL nebo WordStar.
Pro uživatele to znamenalo přístup k prostředí, v němž bylo možné nejen spouštět hotové programy, ale také skutečně vyvíjet software a nasazovat jej v praxi – od automatizace po administrativu.
Kompatibilita a rozšiřitelnost: cesta do výzkumu, průmyslu i škol
Klíčovou vlastností byla kompatibilita s IBM PC/XT a možnost rozšiřování. Právě to mělo zásadní dopad na využití v oblastech, kde bylo potřeba propojovat měření, řízení a vyhodnocování dat.
TESLA PC-88 tak mířil na uplatnění ve vědeckém výzkumu, průmyslové automatizaci i ve vzdělávání. Uvedení takového stroje na trh bylo vnímáno jako další milník domácí informatiky – a jako důkaz, že i v omezených podmínkách lze vytvořit systém, který se přibližuje světovým standardům.
