Mnoho lidí přitom první signály ignoruje – únavu přičítají pracovnímu nasazení, závratě přechodnému vyčerpání a bolest hlavy počasí. Lékaře často vyhledají až ve chvíli, kdy se objeví vážnější potíže. To však může být pozdě, protože dlouhodobě zvýšený tlak poškodí cévy, srdce i další orgány, aniž by o sobě dal výrazně vědět.
Neléčená hypertenze zvyšuje riziko infarktu myokardu, mozkové mrtvice, selhání srdce i poškození ledvin. Cévy pod neustálým tlakem tuhnou, zužují se a stávají se náchylnější k prasknutí nebo tvorbě sraženin. Následkem může být náhlá život ohrožující příhoda, která pacienta často zaskočí „z plného zdraví“.
Vědomá péče o zdraví a včasná prevence proto nejsou prázdná hesla, ale nezbytnost. Pravidelné měření tlaku, úprava životního stylu a odborné kontroly mohou rozhodnout o tom, zda člověk prožije stáří aktivně, nebo s trvalými následky po cévní mozkové příhodě.
Chceme-li zůstat zdraví, je nezbytné upravit životní styl – zbavit se škodlivých návyků, omezit stres a pravidelně se hýbat. Zdravý životní styl pomáhá udržovat krevní tlak v normálních hodnotách.
Vysoký krevní tlak tak není jen číslo na tlakoměru. Dlouhodobě zatěžuje srdce, ledviny i cévní systém, ovlivňuje fungování celého organismu a výrazně zkracuje délku i kvalitu života. Přesto ho mnoho lidí stále podceňuje – často právě proto, že zpočátku nebolí.
Co je „normální“ krevní tlak a kdy zbystřit?
Ideální hodnota u dospělých
U osob starších 20 let se za optimální krevní tlak považuje hodnota kolem 120/80 mmHg. Tato čísla představují tlak v tepnách při stahu srdce (systolická, „horní“ hodnota) a při jeho uvolnění (diastolická, „dolní“ hodnota).
Podle doporučení Americké kardiologické asociace by si měl každý dospělý člověk nechat tlak zkontrolovat minimálně jednou za dva roky, i když se cítí zcela zdráv. U lidí s rizikovými faktory – nadváha, kouření, cukrovka, vysoký cholesterol nebo rodinný výskyt srdečně-cévních onemocnění – je vhodné měřit tlak častěji.
Krevní tlak se přirozeně mění – při každém úderu srdce stoupá a během klidové fáze mezi údery klesá. Může se měnit také vlivem fyzické aktivity, stresu, únavy, nedostatku spánku či vyčerpání.
Je tedy zcela běžné, že hodnoty během dne kolísají – jiný tlak naměříte po klidném spánku, jiný po náročné poradě v práci nebo po rychlé chůzi do schodů. Rozhodující je dlouhodobý průměr a opakovaná měření v klidu, nikoliv jednorázový výkyv.
Kdy je tlak v pořádku a kdy už jde o problém?
Pokud máte tlak 120/80 mmHg, lékaři tuto hodnotu označují jako ideální. Mírné odchylky směrem dolů či nahoru mohou být v některých případech individuálně přijatelné, vždy však záleží na celkovém zdravotním stavu, věku a případných dalších onemocněních.
Jakmile se však opakovaně dostáváte k hodnotám kolem 140/90 mmHg a výše, je na místě konzultace s lékařem. Ten může doporučit podrobnější vyšetření, úpravu životosprávy nebo nasazení léků na snížení tlaku. Ignorovat tyto hodnoty znamená vystavovat své srdce a cévy dlouhodobému přetížení.
Zvláštní pozornost je nutná, pokud systolická (horní) hodnota vystoupá k hranici 180 mmHg. V takovém případě je vhodné tlak po několika minutách klidu znovu přeměřit. Pokud zůstává hodnota stále takto vysoká, je nezbytné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc, protože může jít o stav ohrožující život.
Tabulka krevního tlaku podle věku: proč na číslech záleží víc po 30., 40. i 60. roce
Krevní tlak se s věkem přirozeně mění. Cévy postupně ztrácejí pružnost, přidávají se další onemocnění, roste tělesná hmotnost, mění se hormonální hladiny. To vše může vést k pozvolnému zvyšování hodnot tlaku, často bez výrazných příznaků. Proto lékaři zdůrazňují, že po 30., 40., 50., 60. i 70. roce života by mělo být pravidelné měření tlaku samozřejmostí.
Orientačně lze vycházet z tzv. tabulek krevního tlaku podle věku, které ukazují, jaké hodnoty jsou u jednotlivých věkových skupin považovány za běžné či ještě přijatelné. Nejde však o striktní normu – každý člověk je jiný a u některých pacientů může být cílový tlak nastaven individuálně, například u diabetiků nebo lidí po prodělaném infarktu.
Tabulka uvedená níže nabízí orientační přehled hodnot krevního tlaku v mmHg v závislosti na věku. Může posloužit jako jednoduché vodítko, kdy je čas zpozornět a objednat se na kontrolu.
Poznámka: Tyto hodnoty jsou pouze orientační a mohou se lišit podle individuálního zdravotního stavu, užívaných léků, tělesné konstituce či dalších diagnóz. U někoho může být mírně nižší tlak přirozený, u jiného naopak vyžaduje řešení.
Jedno však platí pro všechny věkové skupiny: pravidelné měření tlaku, zdravý životní styl a odborné kontroly jsou základním pilířem prevence srdečně-cévních onemocnění. Kontrola hmotnosti, omezení soli, dostatek pohybu, nekouření a střídmá konzumace alkoholu mohou snížit riziko hypertenze stejně účinně jako některé léky – a často bez vedlejších účinků.
Proč byste svůj tlak neměli dál ignorovat
Krevní tlak je jeden z nejdostupnějších ukazatelů stavu našeho kardiovaskulárního systému. Můžete si ho změřit doma, v lékárně i u praktického lékaře během několika vteřin. Přesto mnoho lidí neví, jaké jsou jejich běžné hodnoty – a zjišťují to až ve chvíli, kdy je pozdě.
Pravidelná kontrola tlaku, zejména po třicítce a s přibývajícím věkem, by se měla stát stejně samozřejmou jako návštěva zubaře. Může totiž včas odhalit problém, který se dá řešit úpravou režimu a v případě potřeby cílenou léčbou, dříve než dojde k nevratnému poškození srdce či mozku.
