Mezi hlavní hormony štítné žlázy patří:
T4 (tyroxin), T3 (trijodtyronin) a kalcitonin.
Štítná žláza se podílí na řízení metabolismu, růstu a vývoje, ovlivňuje srdeční frekvenci, tělesnou teplotu, hladinu cukru v krvi, metabolismus vápníku i sexuální funkce u mužů a žen. Důležitou roli hraje také v průběhu těhotenství. Jakákoli porucha její funkce proto může vyvolat široké spektrum potíží.
Jaké potíže se štítnou žlázou se řeší nejčastěji
Mezi častěji zmiňované diagnózy patří:
hypertyreóza, hypotyreóza, zánět štítné žlázy a Hashimotova tyreoiditida.
Lékaři v posledních letech upozorňují na to, že přibývá pacientů i v mladších věkových skupinách. Část odborníků to spojuje s moderním životním stylem, který je často dlouhodobě stresující. Do hry ale vstupuje i strava – a to zejména u lidí, kteří už problémy se štítnou žlázou mají, nebo u těch, kteří mají rizikové faktory (například nedostatek jódu).
Potraviny, které mohou štítné žláze komplikovat práci
Registrovaná dietoložka Molly Hembreeová upozorňuje, že jídelníček může mít na štítnou žlázu zásadní vliv. V této souvislosti se často skloňují takzvané goitrogeny – látky, které mohou za určitých okolností narušovat tvorbu hormonů štítné žlázy, zejména pokud má člověk nedostatek jódu.
„Goitrogeny jsou potraviny, které obsahují látky zvané goitriny, které při nedostatku jódu ovlivňují syntézu hormonů štítné žlázy.“
Do této skupiny se řadí především některé druhy zeleniny a další běžné potraviny. Důležité ale je, že nejde o univerzální „zakázaný seznam“ pro každého. U většiny lidí v běžné a pestré stravě nepředstavují problém – větší pozornost se doporučuje zejména u osob s diagnostikovaným onemocněním štítné žlázy nebo při nízkém příjmu jódu.
Syrová brukvovitá zelenina: pozor na množství
Mezi potraviny, které obsahují goitrogenní látky, patří podle odborných doporučení zejména tepelně neupravená brukvovitá zelenina – například brokolice, květák nebo zelí. Neznamená to, že by měla z jídelníčku automaticky zmizet, ale u citlivějších osob může být vhodné hlídat množství a častěji volit tepelnou úpravu.
Sója a pohanka
Opatrnost se zmiňuje také u sóji a pohanky. I zde platí, že klíčová je míra a celkový kontext jídelníčku. U lidí s potížemi se štítnou žlázou může být rozumné konzultovat vyšší a pravidelnou konzumaci těchto potravin s lékařem nebo nutričním terapeutem, zejména pokud zároveň řeší nastavení léčby.
Největší rozdíl dělá příprava: teplo může riziko snížit
Dobrou zprávou je, že u části potravin se nepříznivý efekt snižuje tepelnou úpravou. Odborníci upozorňují, že u brukvovité zeleniny může vaření či dušení změnit obsah látek, které jsou s goitrogenním působením spojovány.
„Brukvovitá zelenina při tepelné úpravě ztrácí část látek, které mohou štítnou žlázu zatěžovat. Pokud budete jíst tepelně neupravenou zeleninu a sóju z této skupiny s mírou, zdraví vaší štítné žlázy to nijak zvlášť neohrozí.“
Prakticky to může znamenat jednoduché pravidlo: pokud si dáváte brokolici nebo květák často, zkuste je častěji připravovat tepelně a nestavět na nich jídelníček každý den ve velkých porcích – zvlášť pokud máte diagnostikovanou poruchu štítné žlázy nebo řešíte nedostatek jódu.
Co si z toho vzít: vyřazovat, nebo spíš hlídat rovnováhu?
U většiny lidí dává větší smysl nepanikařit a držet se střídmosti. Potraviny jako brokolice, květák či zelí jsou nutričně hodnotné a běžně patří do zdravého jídelníčku. Riziko se zmiňuje hlavně v situaci, kdy se jedí velmi často ve velkém množství, navíc převážně syrové, a současně je přítomný nízký příjem jódu nebo už existující potíže se štítnou žlázou.
Pokud na sobě pozorujete dlouhodobou únavu, kolísání hmotnosti, bušení srdce, zimomřivost, padání vlasů nebo jiné potíže, je na místě řešit to s lékařem a nezkoušet „samoléčbu“ pouze vyřazováním jednotlivých potravin. U štítné žlázy totiž často rozhoduje včasná diagnostika a správně nastavená léčba – a jídelníček může být důležitou, ale doplňkovou součástí celkové péče.
