Skrytá hrozba za hranicemi Ukrajiny
Ačkoliv je Rusko vyčerpáno boji na Ukrajině a přímý pozemní útok na země NATO se zdá nepravděpodobný, odborníci varují před podceňováním situace. Podle finského europoslance Miky Aaltoly se Moskva nesnaží o klasickou invazi, ale o vytvoření chaosu. Cílem je vyvolat nejistotu uvnitř Severoatlantické aliance ohledně toho, zda daná akce vůbec naplňuje podmínky pro aktivaci článku 5 o vzájemné obraně.
Kde a jak by mohl úder vypadat?
Kreml si vybírá zranitelné cíle, kde je přítomnost NATO nejslabší. Podle bezpečnostních analytiků nemusí jít o klasické překročení hranic. Útok by mohl nabýt těchto forem:
- Operace bez přímého vstupu vojáků: Masivní nasazení dronů nebo kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu.
- Provokace v Baltském moři: Eskalace napětí v mezinárodních vodách nebo kolem podmořských kabelů.
- Arktické operace: Cílené akce na malé, špatně bráněné ostrovy za využití tzv. tajné militarizované flotily.
Varování nejvyšších představitelů
Situace je podle polského premiéra Donalda Tuska vážnější, než se zdálo. Útok by mohl přijít v řádu měsíců, nikoliv let. Obavy navíc umocňuje nedávné rozhodnutí stáhnout tisíce amerických vojáků z Německa. V reakci na tuto hrozbu již deset evropských zemí začalo připravovat evakuační plány pro své obyvatelstvo.
Kdy je čas na reakci
Zatímco někteří diplomaté spoléhají na to, že otevření druhé fronty by bylo pro Rusko sebevraždou, bezpečnostní experti varují, že Putin nemá co ztratit. Eskalace napětí mimo Ukrajinu by mu mohla poskytnout páku k tomu, aby se vyhnul ponižujícím mírovým jednáním a donutil Západ usednout k jednacímu stolu za ruských podmínek.
