Anchorage jako bod zlomu?
Putin se v posledním rozhovoru vrátil ke klíčovému srpnovému setkání v aljašském Anchorage. Právě tam mělo dojít k zásadnímu posunu v komunikaci mezi Moskvou a Washingtonem. Podle ruského prezidenta byly návrhy předložené Donaldem Trumpem natolik konstruktivní, že se obě strany téměř zcela shodly na dalším postupu.
„Když jsem přijel do Anchorage, věděl jsem, že to nebude snadné rozhodnutí. Ale byli jsme připraveni na kompromisy,“ nechal se slyšet Putin. Tímto výrokem se snaží vykreslit Rusko jako stranu, která je ochotná ustoupit, pokud budou podmínky „rozumné“.
Trump jako „upřímný vyjednavač“
Zajímavým momentem je Putinovo hodnocení amerického prezidenta. Na rozdíl od předchozí rétoriky vůči západním lídrům, o Trumpovi mluví s respektem. Věří, že jeho snaha o ukončení konfliktu na Ukrajině není jen politickou hrou, ale že Trump jedná „absolutně upřímně“. Tato rétorika naznačuje, že Kreml vkládá do americké administrativy velké naděje, pokud jde o překreslení mocenské mapy Evropy.
Kdo může za další oběti?
Nejkontroverznější částí Putinova projevu byla odpověď na otázku zodpovědnosti za úmrtí vojáků a civilistů v příštím roce, pokud se boje nezastaví. Putinova reakce byla mrazivě jednoznačná: Moskva se za zodpovědnou nepovažuje.
Jeho argumentace se opírá o tvrzení, které opakuje od začátku invaze – že Rusko válku nezačalo, ale pouze na ni reagovalo. Tímto postojem se snaží zbavit viny za jakékoli budoucí ztráty na životech, ať už jde o ruské vojáky nebo ukrajinské občany.
Patová situace: Míč je na straně Západu
Podle šéfa Kremlu Rusko žádná mírová jednání neblokuje. Právě naopak. Putin tvrdí, že veškerá zodpovědnost za současnou patovou situaci leží na „druhé straně“.
- Viníci podle Putina: Vedení kyjevského režimu a jeho evropští „sponzoři“.
- Postoj Moskvy: Jsme připraveni k jednání, ale nebudeme se doprošovat.
Putinova slova staví evropské lídry do obtížné pozice. Zatímco Rusko deklaruje ochotu k „mírovému řešení“, podmínky tohoto míru zůstávají pro Ukrajinu nepřijatelné.
Druhá strana mince: Co na to Ukrajina?
Kyjev na tyto výroky reaguje konzistentně. Ukrajinská vláda opakovaně zdůrazňuje, že mír si přeje víc než kdokoli jiný, ale ne za cenu kapitulace. Hlavním kamenem úrazu zůstávají územní požadavky Ruska. Vzdát se okupovaných oblastí výměnou za příměří je pro Ukrajinu, která bojuje o svou suverenitu, v tuto chvíli nemyslitelný krok.
Před námi je tedy rok, který rozhodne o tom, zda se diplomatické schůzky v Anchorage promění v realitu, nebo zda slova o „míči na druhé straně“ zůstanou jen součástí informační války.
