Neviditelná zeď, která signál promění v prach
První a nejčastější chybou je snaha router zamaskovat. Schovat ho do rohu za skříň nebo do chodby za zrcadlo sice potěší oko interiérového designéra, ale spolehlivě zabije jakýkoliv signál. Betonové a cihlové zdi působí na Wi-Fi vlny jako tlustá deka – drasticky je tlumí.
Ještě větší katastrofou jsou ale zrcadla a skleněné plochy. Zrcadla totiž obsahují tenkou kovovou vrstvu, která se chová jako štít. Místo toho, aby signál prošel do vedlejšího pokoje, se odrazí zpátky a roztříští se. Pokud má vaše Wi-Fi projít přes dvě zdi a jedno velké zrcadlo v předsíni, do ložnice už dorazí jen slabý odvar.
Faradayova klec za televizním stolkem
Kov je pro bezdrátové šíření absolutní kryptonit. Přesto spousta lidí zavře router do designové kovové skříňky, položí ho na plechový regál v komoře nebo ho schová přímo za obří kovový panel moderní televize.
V tu chvíli kolem zařízení vytvoříte takzvanou Faradayovu klec. Kovové materiály signál nepustí dál, pohltí ho a nepomůže vám ani ten nejdražší tarif na trhu. Router potřebuje dýchat v otevřeném prostoru. Každý centimetr kovu v jeho těsné blízkosti funguje jako rušička.
Domácí spotřebiče: Tiší zloději vaší rychlosti
Máte router v kuchyni na mikrovlnce nebo hned vedle dětské chůvičky? Pak se nedivte, že vám internet padá pokaždé, když si ohříváte večeři. Většina starších nebo levnějších routerů vysílá na frekvenci $2.4\text{ GHz}$.
Problém je, že na naprosto stejné vlnové délce pracuje i obrovské množství domácí elektroniky. Mikrovlnná trouba, bezdrátové telefony, bluetooth reproduktory, a dokonce i některé monitory vytvářejí kolem routeru neviditelný elektromagnetický smog. Výsledkem je brutální rušení, které vaši síť zpomalí na minimum. Udržujte internetové srdce domova alespoň dva metry od ostatní těžké elektroniky.
Voda jako nečekaný zabiják dat
Tohle málokdo tuší, ale voda je jedním z nejúčinnějších přírodních absorbérů rádiových vln. Wi-Fi signál se přes vodu prostě nedokáže probojovat, protože ho kapalina doslova nasákne a zlikviduje.
Nemluvíme jen o situaci, kdy router postavíte vedle padesátilitrového akvária s rybičkami. Obrovskou překážkou jsou podlahové topení, masivní radiátory plné vody, lednice a překvapivě i džungle velkých pokojových rostlin. Pokud čerstvě zalijete masivní monsteru a router je schovaný za ní, hlína a mokré listy vytvoří neprostupnou zelenou hradbu.
Past u okna: Proč dotujete signálem sousedy a ulici?
Logika by mohla napovídat, že u okna je volný prostor, takže tam bude signál nejlepší. Opak je pravdou. Když dáte router na okenní parapet, posíláte více než polovinu drahocenného výkonu ven do ulice, na zahradu nebo k sousedům.
Sklo navíc vlnění částečně odráží zpět a dochází k deformaci sítě. Místo abyste internet šířili efektivně uvnitř domu, plýtváte jím na vrabce na střeše. Pamatujte na zlaté pravidlo: router patří do geometrického středu domácnosti a musí jít do výšky – ideálně na polici nebo na zeď zhruba do úrovně očí ($1.5$ až $2\text{ metry}$). Wi-Fi vlny totiž padají směrem dolů jako pomyslný deštník. Z podlahy vám zkrátka dobrý signál nevyroste.
