Odborníci upozorňují, že nedostatek spánku může vést k výrazně vyhroceným reakcím, zejména u negativních emocí. Pokud je člověk dlouhodobě nevyspalý, může být podrážděnější, přecitlivělý a hůře zvládá běžné konflikty i zátěžové situace.
Co všechno naruší spánkový deficit
Když spánku není dost, netrpí jen nálada. Spánková deprivace zasahuje i základní regulační procesy v těle – od kontroly chuti k jídlu přes imunitní obranu až po metabolismus a tělesnou hmotnost. Výsledek je jednoduchý: lidé pak častěji sahají po jídle i ve chvíli, kdy hlad není hlavní problém, a zároveň mohou být náchylnější k nemocem.
Významnou roli hraje i to, že spánek pomáhá udržovat stabilní vnitřní režim organismu. Pokud je spánku málo nebo je nepravidelný, tělo se hůře „srovnává“ s každodenními požadavky – a to se může projevit jak na energii během dne, tak na dlouhodobém zdraví.
Cirkadiánní rytmus: vnitřní hodiny, které rozhodují o pohodě
Cirkadiánní rytmus jsou v podstatě vnitřní hodiny těla nastavené na přibližně 24hodinový cyklus. Řídí, kdy se nám chce spát a kdy být vzhůru, ale nepřímo ovlivňuje i další věci: metabolismus, náchylnost k zánětům nebo reakci na stres.
Rytmus se dá narušit snadno – například když člověk chodí spát pokaždé jindy, spí málo nebo je večer vystaven ostrému světlu. Jakmile se vnitřní hodiny rozladí, může to ovlivnit řadu procesů, které tělo běžně udržuje v rovnováze.
Není spánek jako spánek: proč záleží i na kvalitě
Důležitá není jen délka, ale i kvalita. I když má člověk pocit, že „odspal“ potřebný počet hodin, nemusí to automaticky znamenat, že se tělo skutečně zregenerovalo. Hodnotí se například to, jak dlouho trvá usnutí, jak často se člověk v noci budí a jak odpočatě se cítí další den. Právě proto odborníci opakovaně zdůrazňují, že odpočinek by měl být prioritou – ne až poslední položkou na seznamu.
Kolik hodin by měly ženy spát?
V praxi se často mluví o tom, že ideální je osm hodin denně. Jenže u žen to podle závěrů, na které odborníci upozorňují, nemusí stačit. Zjištění naznačují, že běžných osm hodin ženám překvapivě nestačí a že by si měly dopřát alespoň o hodinu až hodinu a půl spánku navíc.
Za jeden z hlavních důvodů se považuje vyšší mentální zátěž během dne – tedy to, že ženy často intenzivně přemýšlejí, plánují a „jedou v hlavě“ i ve chvílích, kdy už by měly odpočívat. Delší spánkový režim pak může pomoci nejen s regenerací, ale podle odborníků se může projevit i navenek, například na vzhledu a kvalitě pleti.
Pokud se vás to týká, nejde nutně o to okamžitě „přidat“ hodinu a půl za každou cenu. Smysl má sledovat, jak se cítíte po probuzení, zda přes den nepadáte únavou a jestli vás netrápí časté noční buzení. V takové situaci může být delší a pravidelnější spánek jedním z nejjednodušších kroků, jak zlepšit kondici i psychickou pohodu.
