Problém nastává ve chvíli, kdy se běžná konverzace začne měnit v drby a osobní útoky. Často to začíná nenápadně: někdo si postěžuje na kolegu, přihodí „zaručenou“ informaci o jeho soukromí nebo rozebírá, co se děje „za šéfovými zády“. V takové chvíli se člověk může snadno zaplést do situace, která se obrátí proti němu.
Typický scénář: v týmu se šíří pomluva, vy se u ní jen mihnete, ale nakonec to dopadne tak, že šéf přijde se stížností, protože mu někdo namluvil, že zdrojem drbů jste právě vy. A pokud v kolektivu existuje člověk, který umí informace překroutit a poslat je „správným směrem“, může být o malér postaráno.
Co se v podobných textech často zmiňuje: jména a „pověst“ v kolektivu
V podobných žebříčcích se objevují i konkrétní křestní jména, kterým se přisuzuje sklon k dominantnímu chování, moralizování nebo šíření drbů. Je fér dodat, že jde o zobecnění a v reálném životě rozhoduje hlavně povaha jednotlivce, firemní kultura a to, jak vedení nastaví pravidla komunikace.
Přesto se v těchto výčtech opakují některá jména. Níže jsou uvedena tak, jak se běžně prezentují v popisech kancelářských „drben“ a „zmijí“.
Petra: silná osobnost, která chce mít poslední slovo
U jména Petra se často zmiňuje výrazný a tvrdší charakter. Petra bývá popisována jako typ člověka, který se vidí v roli neformálního lídra, a proto má tendenci rozdávat nejen úkoly, ale i nevyžádané rady. V kolektivu pak může působit jako někdo, kdo se snaží být „druhým šéfem“.
V souvislosti s drby se u Petry objevuje motiv, že pozorně vnímá dění kolem sebe a následně rozebírá informace s lidmi, které považuje za své nejbližší spolupracovníky. V praxi to může znamenat, že i nevinná věta pronesená v kuchyňce se k někomu vrátí v úplně jiné podobě.
Kateřina: „císařovna“ týmu a královna kuchyňkových debat
Další jméno, které se v podobných přehledech objevuje, je Kateřina. Popisy ji líčí jako sebevědomou, pohotovou a inteligentní osobnost, která má ráda logiku a vítězství. Zároveň se ale často zdůrazňuje, že se Kateřina může stavět nad ostatní a jednat z pozice někoho, kdo ví nejlépe, jak se věci mají dělat.
V kancelářském prostředí se u ní zmiňuje i to, že nevidí problém v tom rozebírat kolegy „jen tak“ u kávy. Jde přesně o ten typ situace, kdy se z nevinného povídání stane řetězec interpretací, který nakonec poškodí něčí pověst.
Zuzana: moralizování, soudy a zlehčování problémů druhých
U jména Zuzana se často uvádí, že jde o člověka, který má jasno v tom, co je správné a „morální“. V těchto charakteristikách se Zuzana objevuje nejen jako pomlouvačná, ale i jako někdo, kdo má tendenci kolegy soudit a komentovat jejich rozhodnutí.
Popisy zdůrazňují, že Zuzana ráda bagatelizuje starosti ostatních, zatímco své vlastní problémy staví do popředí. V kolektivu pak může působit dojmem, že se jí nedostává respektu a podpory, a zároveň vytváří tlak na okolí tím, že neustále hodnotí, kdo co dělá „špatně“.
Jak se bránit, když se v práci rozjíždějí drby
Bez ohledu na jméno platí, že pomluvy se nejlépe zastavují jasnými hranicemi a důsledností. Pokud cítíte, že se vás někdo snaží zatáhnout do řečí o kolezích, pomůže držet se několika jednoduchých kroků:
1) Nešiřte dál nic, co jste neslyšeli přímo od dotyčného. Přeposílání „zaručených“ informací je nejrychlejší cesta, jak se stát součástí problému.
2) Vraťte debatu k práci. Věta typu „Pojďme raději dořešit, co máme odevzdat“ často ukončí toxické téma bez konfliktu.
3) Pokud se to opakuje, řešte to přímo. V klidu a věcně, ideálně mezi čtyřma očima. Někdy pomůže jednoduché „Nechci se bavit o nepřítomných“.
4) Když už jde o pověst, zapojte nadřízeného. Ne jako „udávání“, ale jako ochranu pracovního prostředí, zvlášť pokud drby dopadají na výkon a vztahy v týmu.
Největší riziko? Že budete označeni za viníka
V toxickém kolektivu se může snadno stát, že se z člověka, který jen poslouchal, udělá hlavní iniciátor. Proto je klíčové držet se faktů, nepřilévat olej do ohně a mít pod kontrolou, co a komu říkáte. V práci totiž často neplatí, že pravda vyjde najevo sama od sebe — občas je potřeba jí jít naproti.
