Podle zjištění z výzkumů může mít pocit, že jsme mladší, než odpovídá náš věk, řadu souvislostí se zdravím. Výzkumník Markus Wettstein z Humboldtovy univerzity v Berlíně se dlouhodobě zabývá tím, jak tento vnitřní pocit ovlivňuje dospělé a jaké rozdíly se objevují mezi generacemi i mezi ženami a muži.
Co přináší pocit „jsem mladší“: delší život i nižší rizika
Výsledky, o nichž se v odborné debatě mluví, vyznívají poměrně jasně: zejména u starších lidí souvisí to, že se považují za mladší, s několika pozitivními ukazateli. V praxi se uvádí, že tito lidé mohou žít déle, mají nižší riziko rozvoje demence a často se jim daří vyhnout se části zdravotních problémů, které trápí jejich vrstevníky.
Důležité je nepřekroutit smysl: nejde o jednoduché kouzlo „stačí si namluvit mládí“. Spíše se ukazuje, že subjektivní věk úzce souvisí s tím, jak se člověku ve skutečnosti daří – fyzicky i psychicky.
Proč se někdy cítíme „o deset let starší“ ze dne na den
Výzkum pracoval i s deníky, které si účastníci vedli. Právě ty odhalily, jak rychle se může subjektivní věk měnit. Ve dnech, kdy se lidé probudili s bolestí hlavy, cítili bolest nebo měli stresující den, se podle záznamů cítili výrazně starší než ve dnech, kdy bylo méně stresu a méně zdravotních potíží.
Jinými slovy: bolest, stres a vyčerpání se neprojevují jen na náladě, ale i na tom, jak „staré“ tělo a mysl působí zevnitř. Naopak lepší fyzická pohoda může subjektivní věk posouvat směrem k „mladšímu“ prožívání.
Generace se mění: lidé žijí déle a jinak prožívají stáří
Mezi generacemi se podle odborníků objevují výrazné rozdíly. Očekávaná délka života se za posledních zhruba 150 let prodloužila – a s tím se proměňuje i to, kdy se člověk začne cítit starý.
Ve vyšším věku dnes lidé často věnují více pozornosti zdraví, prevenci a kondici. To může paradoxně znamenat, že se někdo v pozdějším věku cítí lépe než v období, kdy byl mladší, ale žil hektičtěji, s horší životosprávou nebo bez času na regeneraci. Fyzická pohoda tak podle zjištění výrazně ovlivňuje, zda se vnitřně posouváme k „mladšímu“, nebo „staršímu“ prožívání.
Ženy se podle dat cítí mladší než muži. A trend trvá
V odpovědích účastníků výzkumů se objevilo i srovnání podle pohlaví: ženy se v průměru cítí mladší než muži a tento vzorec se podle zjištění opakuje napříč generacemi. Zároveň se uvádí, že dnešní ženy se cítí mladší než ženy, které na podobné otázky odpovídaly před dvaceti lety.
U mužů je trend rovněž pozorovatelný, ale ne v takové míře. Jedno z vysvětlení vychází z toho, že ženy se dožívají vyššího věku, a tak se může stát, že osmdesátiletá žena vnímá svou kondici optimističtěji než osmdesátiletý muž – mimo jiné proto, že může mít pocit, že má před sebou více času.
Do hry vstupují i stereotypy
Výzkumník upozorňuje i na sociální tlak: existují stereotypy namířené proti starším ženám, a tak se některé mohou cítit mladší i proto, aby nebyly zařazeny do škatulky „staré ženy“ a s ní spojených představ o „nechtěnosti“ či „neviditelnosti“.
Západ vs. zbytek světa: pocit mládí není všude stejný
Rozdíly se podle výzkumů mohou lišit i kulturně. Zmíněná srovnání ukázala, že v jedné africké zemi se lidé necítili o mnoho mladší, než ve skutečnosti byli. V této souvislosti zazněl i zásadní údaj: v Burkině Faso je předpokládaná délka života přibližně 65 let. To může měnit optiku toho, co znamená „být starý“ a jak lidé svůj věk vůbec hodnotí.
Co z toho plyne pro běžný život: zdraví může přidat roky i „život v letech“
Hlavní závěr je praktický a střízlivý: má smysl pečovat o zdraví i ve vyšším věku, protože lepší kondice, méně stresu a méně bolesti se mohou promítat nejen do toho, jak dlouho žijeme, ale i do toho, jak se během života cítíme. Jinými slovy – nejde jen o „přidat roky“, ale také o „přidat život“.
