Je tu ale důležitý detail: tyto mikroorganismy sice metan „odstraňují“, zároveň jej však přeměňují na oxid uhličitý. Přesto to může mít pro klima smysl, protože metan je z hlediska oteplování v krátkém období výrazně agresivnější.
Metan vs. oxid uhličitý: menší množství, větší rána
Metan i oxid uhličitý patří mezi skleníkové plyny, ale jejich působení se liší. Metanu je v atmosféře méně, ovšem krátkodobě má mnohem větší vliv na globální oteplování. Dobrou zprávou je, že se relativně rychle rozkládá. Naopak oxid uhličitý v atmosféře zůstává dlouho, a proto má dlouhodobé negativní dopady na životní prostředí.
Odkud se metan bere: příroda i průmysl
Metan se neuvolňuje jen lidskou činností. Vzniká i přirozeně – typicky při rozkladu rostlin v prostředí bez přístupu kyslíku, například pod vodou. Významným zdrojem jsou ale také průmyslové provozy, protože metan je hlavní složkou zemního plynu.
Zajímavé je, že některé stromy mohou metan i vypouštět – například v mokřadech, kde se plyn tvoří pod zemí a může se uvolňovat skrze kmen. Současně však podle zjištění vědců stromy dokážou část metanu z atmosféry naopak zachytit a zpracovat.
Klíč je v kůře: čím výš, tím více metanu mizí
Studie z University of Birmingham popsala důležitý mechanismus: u řady lesních stromů se může u země objevovat malé množství metanu, které strom uvolňuje. Jakmile se však vědci zaměřili na kůru ve větší výšce, ukázalo se, že absorpce metanu je výraznější – a stojí za ní právě mikroorganismy žijící v kůře.
Jinými slovy: strom může v určité části metan „vypouštět“, ale zároveň jej jinde díky životu v kůře „sbírat“ ze vzduchu. Výsledný efekt pak může být pro klima příznivý.
Kolik metanu mohou lesy pohltit: desítky milionů tun ročně
Odhady naznačují, že lesy na Zemi mohou každoročně absorbovat přibližně 24 až 50 milionů tun metanu. Tento účinek ale není všude stejný. Nejlépe si vedou tropické lesy, které mohou neutralizovat až 12 % metanu, zatímco lesy mírného pásma zhruba 7 %.
Rozdíly mezi oblastmi mohou souviset s teplotou, vlhkostí, složením lesů i tím, jaké mikroorganismy v kůře převládají.
Proč ochrana lesů získává další rozměr
Zjištění posiluje argumenty pro ochranu lesů: nejde pouze o ukládání uhlíku v biomase a půdě, ale také o přirozené snižování metanu v atmosféře. Vědci navíc plánují zkoumat, jak by bylo možné do budoucna podpořit aktivitu takzvaných metanotrofů – mikroorganismů, které metan využívají – aby se schopnost lesů metan zachytávat ještě zvýšila.
Lesy tak vystupují jako dvojitý spojenec v boji proti změně klimatu: pomáhají snižovat hladinu oxidu uhličitého a současně přispívají k omezení metanu. V době, kdy se hledají rychlá i dlouhodobá řešení klimatické krize, je to role, kterou nelze přehlížet.
