Malé barevné kostičky cukru, které mizely v puse rychleji, než si toho dospělí stihli všimnout. V Česku má tuhle nostalgii pro mnoho lidí jméno Lipo – v zahraničí ale podobný princip proslavil hlavně PEZ s ikonickými dávkovači. Jak se stalo, že jedna sladkost zůstala domácí klasikou, zatímco druhá dobyla Ameriku i Japonsko?
Lipo: liberecká klasika, která přežila generace
Lipo patří mezi tradiční české sladkosti, které si lidé spojují hlavně s dětstvím. Základ je překvapivě prostý: vezme se obyčejný cukr nebo hroznový cukr, směs se obarví a ochutí (třeba do kysela) a následně se slisuje do malých kostiček. Právě tahle jednoduchost stojí za tím, že se podobný typ bonbonů vyráběl a vyrábí na různých místech – a v jistém smyslu je to i společný jmenovatel s později slavnějším PEZ.






