Karolína si byla vědomá toho, že její manžel má výbušnou povahu. Zpočátku šlo „jen“ o hádky a psychický nátlak. Skutečné fyzické násilí přišlo až po narození druhého syna Lukáška (4). Modřiny schovávala, výmluvy měla připravené. Mlčela, protože se bála.
Brutální útok krátce po porodu
Zlom nastal po narození třetího syna Štěpánka (2). Byla teprve čtrnáct dní po porodu, když se manžel vrátil domů opilý a přesvědčený, že ho podvádí.
„Nepamatuji si vůbec nic. Podle kriminálky a zdravotníků mě kopal do břicha, hlavy a do hrudníku a měla jsem prohlubeň na levém spánku, s největší pravděpodobností to bylo od pádu na topení. Lehkou jizvu tam mám dodnes,“ popsala Karolína.
Přežila jen díky náhodě. Do bytu přišel kamarád jejího manžela, uslyšel sténání z ložnice a neutichající pláč novorozeněte. Okamžitě zasáhl a donutil agresora zavolat záchranku. Na místo dorazila sanitka i policie.
Měsíce v nemocnici a boj o každý krok
Následky útoku byly děsivé. Karolína utrpěla těžké poranění mozku, natržení páteřní tepny, pohmoždění plic a ledvin, vnitřní krvácení a dočasné ochrnutí části těla. Lékaři ji uvedli do umělého spánku.
V nemocnici strávila měsíc, další tři měsíce se znovu učila chodit. Po náročné operaci přišla i o vlasy. Fyzické i psychické jizvy si nese dodnes.
Pět let vězení, ale ztráta byla ještě větší
Soud poslal manžela za těžké ublížení na zdraví na pět let do vězení. Zdravotní pojišťovně dluží stovky tisíc korun, Karolíně má zaplatit téměř půl milionu korun jako bolestné. Jenže žádný rozsudek nemohl vyvážit to, co následovalo.
Tři děti, tři různé domovy
Kvůli dlouhé hospitalizaci a vážnému zdravotnímu stavu se Karolína nemohla postarat o své tři syny. Děti byly rozděleny. Nejmladší Štěpánek skončil dočasně u pěstounky, dnes už je zpět u maminky. Lukáška vychovává bývalá tchyně a nejstaršího pětiletého Michala má v péči Karolínin dědeček, u kterého mladá žena na rodičovské dovolené také bydlí.
Rozdělení rodiny pro ni bylo další ranou.
Útěk k alkoholu a drogám, pak ale přišel obrat
Léta domácího násilí si vybrala daň i na psychice. Karolína přiznává, že únik hledala v alkoholu a drogách, které manžel nosil domů. Po jeho uvěznění se ale rozhodla bojovat – dobrovolně nastoupila léčbu závislosti.
Dnes je pod dohledem adiktologa, je abstinentka a snaží se dát život znovu dohromady.
„Od chvíle, kdy s manželem nejsem, nemám potřebu po ničem sáhnout. Chci být máma. Nic víc,“ říká otevřeně.
Vzkaz ostatním ženám
Na sociálních sítích dnes Karolína bez příkras mluví o domácím násilí a o tom, jak těžké je znovu začít. Svým příběhem chce dodat odvahu dalším ženám.
„Ženy se nesmí bát o tom mluvit. Mlčení je to nejhorší,“ vzkazuje.
Její boj ale nekončí. Stále usiluje o to, aby mohla mít všechny své syny znovu pohromadě.
