Jenže samotná znalost písmen nebo dokonce schopnost „něco přečíst“ ještě neznamená, že je to pro dítě v daném věku nejlepší cesta. Odborníci připomínají, že vývoj mozku má své tempo a snaha ho urychlit může přinést víc stresu než užitku.
Neurologický vzkaz rodičům: ve 2–3 letech mozek na čtení ještě nemusí být připravený
Ruská psycholožka a neuroložka Taťána Černicovská dlouhodobě upozorňuje, že děti se vyvíjejí individuálně a není dobré do jejich tempa násilně zasahovat. Podle ní není důležité „stihnout“ čtení co nejdřív, ale respektovat, na co je dítě zralé.
„Když rodič říká, že učí své dítě číst ve 2 letech, říkám jen, že je to velmi hloupé. V tomto věku ještě není mozek dítěte vyvinutý na čtení,“
Z odborného pohledu tedy nejde o to, že by se dítě v tomto věku „nedalo naučit“ číst. Jde o to, že výsledek nemusí odpovídat vynaložené energii a může přinést nežádoucí vedlejší efekty: přetížení, znechucení, napětí mezi rodičem a dítětem nebo tlak na výkon, kterému dítě nerozumí.
Co je ve 2–3 letech důležitější než písmenka
Černicovská zdůrazňuje, že v raném věku je pro dítě klíčové něco jiného než sezení nad písmeny. Dítě potřebuje především hru, pohyb a pozitivní energii – tedy činnosti, které přirozeně rozvíjejí mozek i tělo.
Odborníci také varují před zahlcením informacemi, které malé dítě neumí dobře zpracovat. V praxi to může vypadat tak, že dítě sice „odříká“ písmena, ale nerozumí jejich významu, neumí pracovat s obsahem a učení se pro něj stává nepříjemnou povinností.
Ve věku 2–3 let má podle této logiky větší smysl zaměřit se na rozvoj pohybu a motoriky. Právě jemná motorika, koordinace a práce rukou jsou důležité nejen pro pozdější psaní, ale i pro celkový rozvoj.
Co dělat doma místo drilu: jednoduché aktivity, které dávají smysl
Místo tlaku na předčasné čtení odborníci doporučují činnosti, které jsou pro malé děti přirozené a přitom rozvíjejí zásadní dovednosti.
Místo toho, abychom dítě nudili písmeny a číslicemi, nechme ho co nejvíce modelovat, třídit předměty podle barvy a tvaru, kreslit a vystřihovat různé tvary nepříliš ostrými nůžkami. Tyto aktivity podporují soustředění, trpělivost, koordinaci i kreativitu – a často bez slz a bez boje.
Nejde o to „nic neučit“. Jde o správné načasování
Varování před uspěchaným čtením neznamená, že by se rodiče měli vzdát podpory dítěte. Naopak: smyslem je vybrat takové podněty, které odpovídají věku a nastavení dítěte. Pokud dítě o písmena samo jeví zájem, je v pořádku ho citlivě podpořit. Rozdíl je mezi zvědavostí dítěte a tlakem dospělých.
V době, kdy se z rodičovství často stává závod, může být největší „náskok“ právě to, že dítěti dopřejeme čas: na hru, na pohyb, na objevování – a také na to, aby se učení nestalo strašákem dřív, než vůbec začne škola.
