Nadšení ale naráželo na praktickou překážku: káva byla drahá a pro mnoho lidí nedostupná. Právě proto se začaly hledat alternativy, které by se chuti kávy alespoň přiblížily. Jednou z prvních cest bylo pražené žito, které dokázalo vytvořit podobně „kávový“ dojem, i když bez pravé kávové intenzity.
Války, blokády a zrod „cikorky“
Velký zlom přišel v době napoleonských válek. Na přelomu 18. a 19. století se kvůli blokádě anglického zboží ve Francii káva z trhu na řadě míst vytratila, jenže chuť na ni nezmizela. Lidé dál hledali náhražky – a tehdy se do popředí dostal čekankový kořen.
Čekanka, lidově známá jako „cikorka“, se ukázala jako zásadní ingredience: odvaru z praženého žita uměla dodat plnější chuť a příjemnější „kávový“ charakter. Postupně se čekanka začala pěstovat i v českých zemích a důležitým milníkem se stal rok 1896, kdy v Pardubicích vznikla továrna na kávové náhražky.
Polabí, rozmach výroby a slovo „kávoviny“
S rostoucí poptávkou se pardubický podnik rozhodl změnit strategii: místo dovozu hlavních surovin začal pěstovat čekanku v Polabí. Tento krok se ukázal jako zásadní a přispěl k největšímu rozvoji závodu zejména ve 30. letech 20. století.
Postupně se vžil i pojem „kávoviny“ – a to nejen jako označení náhražky, ale přímo nápoje, který si lidé oblíbili. Kávoviny se vyráběly z různých složek, typicky ze žita, čekanky nebo cukrové řepy. Právě kombinace surovin umožňovala ladit chuť tak, aby se co nejvíce blížila tomu, co lidé od „kávy“ očekávali.
Po válce národní podnik a zrod legendy jménem Melta
Po druhé světové válce pardubický závod přešel pod národní správu a později se z něj stal národní podnik Kávoviny. Výroba se zaměřila na různé obilné nápoje – a právě tady vznikla i mimořádně oblíbená mletá pražená kávovinová směs: Melta.
Melta se stala běžnou součástí domácností mimo jiné proto, že nabízela „kávový“ zážitek i těm, kteří se kofeinu vyhýbali nebo ho nemohli. V mnoha rodinách tak platilo jednoduché pravidlo: dospělí kávu, děti „kávu“ také – jen v jiné podobě.
Receptura zůstala, obaly se měnily. A variant přibylo
Jedním z důvodů, proč si Melta drží své místo i dnes, je skutečnost, že původní receptura zůstává nezměněna a nápoj se stále vyrábí. Změny se týkaly hlavně vzhledu balení a také nabídky pro různé způsoby přípravy.
Kromě klasické mleté směsi se postupně objevily i další varianty, například Melta instantní nebo Melta porcovaná v sáčcích, které cílí na rychlejší a pohodlnější přípravu.
Jak si Meltu připravit
Meltu lze připravit několika způsoby podle toho, jaký typ máte doma. Klasická varianta počítá s vařením ve vroucí vodě. Porcované sáčky stačí zalít přímo v hrníčku a u instantní verze je příprava nejrychlejší – jednoduše se rozmíchá v horké vodě.
Výsledkem je nápoj, který se chutí kávě podobá, ale zásadní rozdíl spočívá v tom, že nemá povzbuzující účinky. I proto je tradičně vnímán jako volba pro ty, kdo chtějí chuť „kávy“ bez kofeinového efektu – ať už jde o děti nebo těhotné ženy.
Od exotické rarity k nápoji pro každého
Příběh Melty ukazuje, jak se česká kávová kultura proměňovala: od vzácné a drahé exotiky přes období, kdy byla káva nedostatková, až po dobu, kdy si lidé našli vlastní cestu a vytvořili nápoj, který se stal každodenní samozřejmostí. A právě v tom je její síla: Melta není jen náhražka, ale kus domácí tradice, který obstojí i v době moderních kávovarů a výběrové kávy.
