Nejde o to, že by jedna porce polévky automaticky znamenala problém. Riziko souvisí hlavně s dlouhodobou a opakovanou expozicí a s tím, jak často člověk konzumuje potraviny z určitých typů obalů.
Co je bisfenol A (BPA) a proč se řeší
Bisfenol A je chemická látka používaná při výrobě některých plastů a epoxidových pryskyřic. Tyto materiály se uplatňují i v potravinářství – například jako vnitřní ochranné povlaky kovových konzerv, které pomáhají předcházet korozi a prodlužují trvanlivost potravin.
Problém je v tom, že BPA může v určitých situacích z obalu migrovat do jídla. Odborná debata se dlouhodobě točí kolem toho, jaké dávky jsou bezpečné, které skupiny lidí jsou citlivější a jak velkou roli hraje každodenní „koktejl“ různých chemických látek z prostředí.
Jak se BPA může dostat do jídla a do těla
BPA se může uvolňovat z konzervovaných potravin zejména tehdy, když jsou konzervy vystaveny vyšším teplotám nebo dlouhodobému skladování. Jakmile člověk takovou potravinu sní, látka se dostává do organismu.
U BPA se často zmiňuje, že se může chovat jako endokrinní disruptor – tedy látka, která dokáže narušovat hormonální rovnováhu tím, že napodobuje účinek estrogenu. Právě hormonální systém je přitom citlivý a zásadní pro řadu procesů v těle.
Souvislost BPA a riziko některých typů rakoviny
Výzkumy v různých zemích a na různých modelech naznačují, že dlouhodobá expozice BPA může souviset se zvýšeným rizikem některých hormonálně podmíněných nádorů. V souvislosti s BPA se nejčastěji zmiňují:
Rakovina prsu
U rakoviny prsu se uvádí, že BPA může podporovat růst nádorových buněk, protože napodobuje účinek estrogenu – hormonu, který hraje v tomto onemocnění významnou roli.
Rakovina prostaty
U prostaty se diskutuje zejména to, že expozice v raném věku může vést ke změnám v buňkách, které se mohou projevit až později v dospělosti.
Rakovina vaječníků a další hormonální nádory
U vaječníků a dalších hormonálně citlivých tkání se zmiňuje možné narušení hormonální regulace, které může zvyšovat pravděpodobnost nežádoucích změn.
Nejde jen o rakovinu: další rizika spojovaná s BPA
Kromě možné souvislosti s některými typy rakoviny se BPA dává do souvislosti i s dalšími zdravotními potížemi. V odborných debatách se objevují témata jako plodnost, metabolické poruchy (například cukrovka), obezita nebo některé neurologické obtíže. Právě proto řada odborníků doporučuje expozici BPA zbytečně nesčítat a omezovat ji tam, kde je to možné.
Jak snížit expozici BPA v běžném životě
Úplně se BPA vyhnout může být složité, protože se může vyskytovat v různých typech obalů. Existuje ale několik praktických kroků, které mohou riziko snížit:
1) Omezte konzervované potraviny
Pokud to jde, dejte přednost čerstvým nebo mraženým surovinám. U rajčatové polévky to znamená třeba použít čerstvá rajčata, pasírovaná rajčata ve skle nebo jiné alternativy mimo kovové konzervy.
2) Skladujte jídlo ve skle nebo nerezu
Na uchovávání hotových jídel a surovin jsou vhodnější skleněné či nerezové nádoby. Některé plastové obaly mohou BPA obsahovat, a i když to neplatí pro všechny, sklo a nerez jsou obecně jistější volba.
3) Dávejte pozor na označení plastů
U plastových výrobků se často doporučuje vyhýbat se materiálům s označením „PC“ nebo recyklačním číslem 7, kde se BPA může vyskytovat častěji.
4) Neohřívejte jídlo v plastu
Teplo může uvolňování některých látek urychlit. Proto se doporučuje nepoužívat plastové nádoby k ohřevu v mikrovlnné troubě a raději sáhnout po skle či keramice.
Co si z toho odnést
BPA je látka, která se v minulosti běžně používala v obalech a vnitřních povlacích konzerv. Přestože regulace v řadě zemí jeho použití v některých produktech omezuje, stále se může v potravinových obalech objevovat. Pokud chcete snížit dlouhodobé riziko, vyplatí se dělat jednoduchá rozhodnutí: méně konzerv, více čerstvých surovin a ohřívání jídla mimo plast.
„Bisfenol A je látka, které bychom se měli vyhýbat, zejména pokud chceme minimalizovat riziko vzniku rakoviny a dalších zdravotních problémů.“
