Na otázku, zda svého rozhodnutí nelituje, odpovídá otevřeně a bez příkras.
„Divadelní sféru jsem nikdy zcela neopustil. V současné době se například podílím na novém projektu a samozřejmě se věnuji televizní tvorbě. Moje zkušenost se zdravotnictvím je rozporuplná. Domnívám se, že v tomto sektoru působí jak vysoce profesionální a laskaví jedinci, tak značné množství osob, které profesionalitu postrádají a jen ji předstírají.“
Krutá realita, o které se nemluví
Podle Enčeva není problém jen v nedostatku personálu, ale především v přístupu některých lidí, kteří v systému zůstávají roky.
„Jejich jednání může být překvapivě kruté. Jsem přesvědčen, že by do zdravotnictví mělo vstupovat více kvalifikovaných a adekvátně ohodnocených pracovníků, jejichž způsobilost by byla ověřena nejen formálním vzděláním, ale i prokázanou mírou inteligence.“
Jeho slova míří i na lékaře, kteří by podle něj měli být oporou oddělení.
„Je fajn, že je na odděleních přítomen lékař, ale ten pracuje většinou jako duch – není moc vidět. Většinu času na některých odděleních leží, spí a sotva vyjde z pokoje. Někdy si říkám, že šance, že potkám doktora, se rovná tomu, že najdu na Staroměstském náměstí lanýže...“
„Raději se ptejte sester a sanitářů“
Herec si uvědomuje, že jeho zkušenost není univerzální, přesto upozorňuje na systémový problém.
„Samozřejmě se to netýká všech, určitě jsou i jiní. Skoro jsem si někdy říkal, že pokud se chcete dozvědět, jak se váš příbuzný skutečně má, je lepší se zeptat sestry nebo sanitáře, kteří s ním tráví mnohem víc času než lékař.“
Otupělost a ztráta empatie
Nejvíce ho zasáhla ztráta citlivosti u části personálu. Něco, co se podle něj stává „normou“.
„Je pozoruhodné, jak se v průběhu času může vyvinout jistá míra otupělosti vůči neetickým praktikám, které se pro některé jedince stávají normou.“
Jedna konkrétní zkušenost ho prý doslova šokovala.
„Byl jsem překvapen, když jsem se svěřil jedné zdravotní sestře s nepříjemnou zkušeností ze zdravotnictví. Nejenže ji to nešokovalo, ale dokonce mi poradila, ať jí nekazím den svou depresivní náladou!“
Vyhoření, nízké platy a frustrace
Podle Enčeva jsou zásadním problémem nízké mzdy sanitářů a pečovatelů, na kterých celý systém stojí.
„Nízké platy pro klíčové pracovníky, jako jsou sanitáři a pečovatelé, jsou v našem zdravotnictví a sociálních službách hlavním problémem. Je alarmující, jak jsou placeni!“
Právě kvůli tomu podle něj do oboru přicházejí lidé bez vztahu k práci.
„Do těchto náročných pozic tak nastupují ti, pro které to není poslání, ale jen práce, kterou si potřebují udržet.“
Systém, který se může týkat každého
Herec otevřeně vzkazuje i vedení zdravotnických zařízení.
„Majitelé nemocnic a pečovatelských domů by si měli uvědomit, že sebelepší a nejmodernější budova nic nezachrání, když tam bude pracovat frustrovaný a špatně placený personál.“
A dodává varování, které by si měl podle něj vzít k srdci každý.
„Každý by si měl představit, že na lůžku může ležet jeho příbuzný. Nebo přímo on sám.“
Naděje stále existuje
Přes tvrdou kritiku ale Enčev nezatracuje celý obor.
„Naštěstí je tu stále obrovské množství skvělých sester, sanitářů a pečovatelů, kteří svou práci milují a dělají ji perfektně a profesionálně i navzdory špatným podmínkám.“
Zkušenost, která změnila pohled na svět
Do zdravotnictví by se prý znovu nevrátil, ale zkušenosti si nese navždy.
„Tento systém si neváží nižších zdravotnických pracovníků, využívá je a velmi málo platí.“
A přesto uzavírá smířlivě.
„Každopádně nějakou tu službu určitě vždycky vezmu, protože je to práce, která má smysl.“
Herec známý ze seriálu Policie Modrava tak otevřel téma, o kterém se často mlčí. Otázkou zůstává, zda jeho slova povedou i ke skutečné změně.
