Dnes je čerpací stanice na každém rohu, na dálnici často po několika kilometrech, a uvnitř najdete kávu, hot dog i výbavu na cestu. Před několika desítkami let ale tankování v Československu vypadalo úplně jinak: stanic bylo málo, služby minimální a řidiči museli více plánovat. Jak se lišilo tankování za socialismu od dneška?
Benzinka jako samozřejmost? Dnes ano, dřív spíš výjimka
Současná motoristická realita stojí na husté síti čerpacích stanic. Na hlavních tazích a dálnicích lze palivo doplnit prakticky kdykoli a řidiči si kromě toho běžně kupují občerstvení, nápoje, dálniční známky, provozní kapaliny nebo drobné příslušenství do auta. Pro mnoho lidí je zastávka na pumpě součástí cesty stejně běžná jako zapnutí navigace.
V době socialismu však byla situace výrazně odlišná. Čerpacích stanic bylo podstatně méně a na delších úsecích, včetně dálničních, nebylo neobvyklé dlouho žádnou nepotkat. To měnilo i chování řidičů: místo spontánního „někde to doplním“ bylo nutné více přemýšlet dopředu.






