Vůně cukroví, zvuk koled a napětí, zda se letos pod stromečkem objeví vysněné džíny z Tuzexu, nebo alespoň autodráha. Vánoce v 70. a 80. letech měly své kouzlo i stinnou stránku v podobě nedostatku a nekonečných front – a přesto na ně spousta lidí dodnes vzpomíná s úsměvem. Jak vypadaly svátky v době normalizace a co tehdy patřilo k největším „pokladům“?
Návrat do obýváku, kde vládl Ježíšek i realita prázdných regálů
Vánoce za normalizace byly směsicí rodinné pohody a shánění, které dnes může znít až neuvěřitelně. Dárky se často plánovaly měsíce dopředu, protože v obchodech nebylo samozřejmé sehnat to, co si člověk přál. Přesto se doma dodržovaly tradice: stromeček, sváteční večeře, cukroví a chvíle, kdy se na okamžik dalo věřit, že se zázraky dějí.






