Čtyři nezávislí experti na výživu popsali, které potraviny lidé zbytečně vynechávají a proč je vhodné jim dát znovu šanci. Ukazuje se, že klíčovou roli často nehraje samotná potravina, ale způsob úpravy, kombinace s dalšími ingrediencemi a celkový životní styl.
Vejce: proteinová bomba, ne cholesterolová hrozba
V minulosti panovalo přesvědčení, že vejce dramaticky zvyšují hladinu cholesterolu a měla by se jíst jen výjimečně. Dnešní výzkumy však ukazují, že vztah mezi konzumací vajec a cholesterolem v krvi je mnohem složitější a u zdravých lidí nejsou vejce při běžné konzumaci problémem.
Vejce patří mezi nejkomplexnější potraviny vůbec. Obsahují kvalitní bílkoviny, široké spektrum vitamínů (zejména A, D, E, K a skupinu B) a důležité minerály, například železo či selen. Žloutek, který byl dlouho démonizován, je přitom nositelem většiny těchto cenných látek a také zdravých tuků. Právě tuky pomáhají vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích.
Nutriční specialisté proto zdůrazňují, že není důvod se bát celých vajec, pokud nejsou doprovázena nadměrným množstvím uzenin, smažených příloh či přepálených tuků. Vejce mohou být součástí vyváženého jídelníčku, a to jak u aktivních lidí, tak u seniorů či dětí.
Mražené potraviny: rychlá pomoc, která může být výživnější než „čerstvé“
Mražené ovoce a zelenina bývají často považovány za nouzové řešení, které se používá jen z nedostatku času. Realita je však jiná. Zpracovávají se totiž v okamžiku plné zralosti, kdy mají nejvyšší obsah vitamínů a antioxidantů. Rychlé zmrazení pomáhá tyto živiny uchovat.
Na rozdíl od některých „čerstvých“ produktů, které stráví dlouhé dny v kamionech a skladech, si mražené potraviny často udrží vyšší nutriční hodnotu. Jsou praktické, dostupné po celý rok a umožňují snadno zařadit zeleninu i ovoce do každodenní stravy, i když není sezona.
Při výběru je však potřeba hlídat složení. Odborníci varují zejména před výrobky, které obsahují nadbytek soli, těžké omáčky, dochucovadla nebo přidaný cukr. Samotná mražená zelenina či ovoce bez dalších příměsí je však plnohodnotnou součástí zdravého jídelníčku.
Káva: problém není nápoj, ale to, co do něj přidáváme
Káva je jednou z nejdiskutovanějších potravin vůbec. Zatímco jedni ji považují za zlo poškozující srdce a nervy, jiní ji vnímají jako elixír energie a dobré nálady. Výzkumy z posledních let ukazují, že v přiměřeném množství má káva více pozitiv než negativ.
Káva obsahuje nejen kofein, ale také vitaminy skupiny B a řadu antioxidantů. Některé studie naznačují, že pravidelná konzumace kávy může být spojena s nižším rizikem vzniku cukrovky 2. typu a některých civilizačních onemocnění. Riziko se zvyšuje především při nadměrné konzumaci či u lidí citlivých na kofein.
Nutriční experti upozorňují, že největším problémem obvykle není samotná káva, ale to, co do ní přidáváme: cukr, šlehačka, sirupy, tučné mléko či rostlinné nápoje s vysokým obsahem cukru. Z nápoje se pak stává kalorická bomba. Černá káva nebo střídmá porce s mlékem je pro většinu zdravých lidí zcela v pořádku.
Sacharidy: palivo pro mozek, nikoli nepřítel postavy
Chléb, těstoviny nebo ovesné vločky se v éře nízkosacharidových diet staly symbolem toho, čemu je údajně nutné se vyhnout. Přitom právě sacharidy představují základní zdroj energie pro lidský organismus.
Mozek, svaly i ledviny potřebují ke správnému fungování energii ze sacharidů. Pokud jsou sacharidy kvalitní – například celozrnné pečivo, luštěniny či celozrnné těstoviny – přinášejí navíc vysoký obsah vlákniny, která podporuje trávení, pomáhá udržet stabilní hladinu cukru v krvi a přispívá k delšímu pocitu sytosti.
Odborníci proto varují před bezhlavým vylučováním všech sacharidů. Problémem nejsou komplexní sacharidy, ale přemíra sladkostí, slazených nápojů, bílého pečiva a průmyslově zpracovaných snacků. Ty je vhodné omezit, není však důvod démonizovat celé spektrum sacharidových potravin.
Lepek: riziko jen pro citlivé jedince
Lepek sám o sobě není problém. Škodit může pouze lidem s celiakií, alergií na pšenici nebo prokázanou nesnášenlivostí. Přesto se v posledních letech stal lepek strašákem a mnoho lidí po něm přestalo sahat bez jakéhokoli zdravotního důvodu.
Celozrnné obiloviny, které lepek obsahují, patří mezi nejzdravější složky racionální stravy. Nabízejí vlákninu, vitaminy skupiny B, minerály a pomáhají stabilizovat hladinu cukru v krvi. Bezlepková dieta má smysl tam, kde je k ní jasná medicínská indikace. U zdravých lidí může zbytečné vyřazení lepku vést k chudší a méně pestré stravě.
Mléčné výrobky: podpora kostí, svalů i srdce
Mléko a výrobky z něj jsou často kritizovány, především kvůli laktóze nebo obsahu tuku. Přesto právě mléčné produkty představují pro mnoho lidí důležitý zdroj vápníku, vitaminu D, draslíku, hořčíku a plnohodnotných bílkovin.
Do jídelníčku lze zařadit různé formy mléčných výrobků – od mléka přes kefír a jogurt až po tvrdé sýry. Fermentované výrobky, jako jsou kefír či některé jogurty, bývají lépe tolerovány i u lidí s mírnou laktózovou intolerancí, protože část laktózy je v nich rozložena.
V rozumném množství mohou mléčné produkty podporovat zdraví kostí, svalů i kardiovaskulárního systému. Důležitý je výběr konkrétního výrobku – méně vhodné jsou sladké dezerty plné cukru a smetany, zatímco kvalitní jogurt či kefír může být cennou součástí každodenní stravy.
Konzervované ovoce a zelenina: když není čas na čerstvé
Konzervované potraviny mají pověst nouzového řešení s minimem živin. Pokud však sáhnete po ovoci a zelenině bez přidaného cukru a nadbytečné soli, může jít o praktickou a výživnou variantu.
Plody určené ke konzervaci se zpracovávají v době, kdy jsou v optimální zralosti, což pomáhá uchovat jejich nutriční hodnotu. Konzervované rajčatové produkty, luštěniny nebo ovoce ve vlastní šťávě mohou být rychlým a dostupným způsobem, jak doplnit zeleninu a ovoce i v situacích, kdy není po ruce nic čerstvého.
Klíčové je číst etikety a vyhýbat se produktům, které obsahují sirupy, přidaný cukr, nadbytek soli nebo zahušťovadla. Samotná konzervace z potraviny automaticky nedělá nezdravý produkt.
Závěr: Než potravinu odsoudíte, ověřte si fakta
Mnohé potraviny nejsou nepřátelé zdraví – jen si nesou nálepku, kterou si ve skutečnosti nezaslouží. Dříve, než je bez rozmyslu vyřadíte ze svého jídelníčku, vyplatí se zjistit, co o nich říkají odborníci a jakou roli hrají v kontextu celkové stravy.
Rozhodující není jediné jídlo, ale celkový životní styl, pestrost a vyváženost jídelníčku. Vejce, káva, sacharidy, lepek, mléčné výrobky, mražené či konzervované potraviny mohou být při rozumné konzumaci součástí zdravé stravy. Opravdovým rizikem bývá spíše přemíra vysoce průmyslově zpracovaných výrobků, nadbytek cukru, soli a tuků a nedostatek pohybu.
Než tedy podlehnete dalšímu módnímu trendu, který slibuje „zázračnou“ změnu postavy za cenu radikálních zákazů, může být rozumnější vrátit se k základnímu principu: jíst pestře, s mírou a s ohledem na vlastní zdravotní stav.
