Jeho manželka Radka, která u něj stála do poslední vteřiny, potvrdila zdrcující okolnosti jeho odchodu, které ukazují, jak křehká byla hranice mezi životem a věčností v těchto posledních kritických hodinách.
Tragický osud legendárního Martina z filmu Bony a klid
Jan Potměšil se zapsal do paměti diváků především svou ikonickou rolí Martina ve snímku Bony a klid, kde ztvárnil naivního mladíka semletého světem veksláků. Tehdy mu ležel svět u nohou a nikdo netušil, jak krutě si s ním osud pohraje jen o pár let později. Krátce po sametové revoluci, v době největší euforie z nabyté svobody, se vracel z revolučních mítinků, když auto, v němž seděl na sedadle spolujezdce, havarovalo. Vinou mikrospánku řidiče utrpěl Jan devastační zranění páteře, které ho ve třiadvaceti letech, na samém prahu dospělosti a slávy, doživotně upoutalo na invalidní vozík.
Herec který se odmítl vzdát a porazil vlastní handicap
Zatímco mnoho jiných by se po takové ráně osudu uzavřelo do sebe, Jan Potměšil prokázal charakter, který fascinoval celé generace. I přes ochrnutí se vrátil k herectví s takovou vervou, že jeho výkony vyrážely dech i těm největším skeptikům. Jeho ztvárnění Richarda III. na divadelních prknech se stalo legendárním a vyneslo mu prestižní Cenu Alfréda Radoka. Ukázal všem, že invalidní vozík není překážkou pro talent a vášeň k umění. Svým postojem k životu dodával naději tisícům lidí s podobným osudem a dokazoval, že i po pádu na dno lze znovu najít smysl existence a zářit jako jedna z největších hvězd českého nebe.
Poslední roky v tichosti a hrdinský boj lékařů v Motole
Zatímco veřejnost ho měla stále v paměti jako toho usměvavého muže s jiskrou v očích, poslední tři roky pro něj byly nesmírně vyčerpávající. Jan Potměšil čelil vážným zdravotním problémům, které postupně oslabovaly jeho organismus, až jeho srdce, které za svůj život vybojovalo tolik bitev, definitivně vypovědělo službu. Manželka Radka ve svém dojemném vzkazu vyjádřila obrovský vděk lékařům z motolského ARO, kteří o jeho život bojovali do poslední vteřiny jako lvi. Jan odešel v pokoji, ve spánku, tak jak si to přál každý, kdo ho znal – důstojně a v přítomnosti těch, které miloval nejvíc na světě.
Závěr: Odkaz který v nás zůstane navždy
Odchodem Jana Potměšila končí jedna velká kapitola českého filmu a divadla, ale jeho příběh zde zůstává jako memento pro nás všechny. Byl důkazem toho, že skutečné hrdinství se neměří fyzickou silou, ale velikostí ducha a schopností čelit nepřízni osudu s úsměvem. Jan Potměšil nás naučil, že život je dar, o který stojí za to bojovat i ve chvílích, kdy se zdá být vše ztraceno. Dnes pláče nejen jeho rodina, ale i statisíce diváků, pro které zůstane navždy tím čistým mladíkem, který sice v životě narazil, ale nikdy nepřestal věřit v dobro a lidskost. Čest jeho památce a upřímnou soustrast všem pozůstalým.
