Je důležité říct hned na začátku: samotné chloupky v uších nejsou diagnóza. Pokud se ale v odborných textech objevuje souvislost se srdečními příhodami, dává smysl vědět, co přesně bylo zkoumáno, jaké jsou limity těchto závěrů a proč se o tom vůbec mluví.
Co zkoumali Kanaďané: dlouhodobé sledování stovek lidí
Jedna ze zmiňovaných prací pochází z roku 1989, kdy kanadští výzkumníci podle dostupných informací sledovali vztah mezi ochlupením v oblasti ušních lalůčků a výskytem infarktu. Studie měla trvat téměř 20 let a zahrnovala přibližně 500 žen a mužů ve věku 45 až 55 let.
Cílem bylo zjistit, zda se u lidí s výraznějším ochlupením v této oblasti častěji objevují srdeční příhody. Podobné výzkumy obvykle vycházejí z předpokladu, že určitý tělesný znak může být nepřímým ukazatelem dalších procesů v těle (například hormonálních nebo metabolických).
Závěry z pitev: publikace v American Journal of Forensic Medicine
Další často citovaná část příběhu se váže k roku 2009. Podle původního textu tehdy Dr. Edston E. zveřejnil výsledky v časopise American Journal of Forensic Medicine.
V této části už nejde o dlouhodobé sledování žijících osob, ale o data z pitev. Autor měl vycházet z více než 520 pitev a kromě dalších parametrů hodnotit také ochlupení v uších.
V původním znění se uvádí následující tvrzení, které zde ponecháváme beze změn:
Po vykonaní viac ako 520 pitiev, meraní a analýze hmotnosti sleziny a brušného tuku, ochlpenia v ušiach, ako aj niekoľkých ďalších orgánov dospel k záveru, že 95 % osôb, ktoré zomreli na infarkt, malo oveľa viac ochlpenia v ušiach.
Pokud by takový výsledek obstál i při dalších ověřeních, znamenalo by to zajímavou souvislost. Zároveň je ale potřeba vnímat, že jde o korelační pozorování – tedy informaci, že se dva jevy často vyskytují společně. To samo o sobě nedokazuje, že jeden jev způsobuje druhý.
Proč by to mohlo souviset: spekulace o testosteronu
Nejasné zůstává i vysvětlení, proč by se ochlupení uší mohlo spojovat se srdečním rizikem. Původní text uvádí, že mechanismus není stoprocentně objasněn, ale že se spekuluje o roli hormonů – konkrétně testosteronu. Citaci opět ponecháváme beze změn:
Zatiaľ nie je stopercentne známe prečo, ale je faktom, že existuje súvislosť medzi infarktom a ochlpením uší, pričom sa špekuluje, že za tým stojí nadmerná hladina testosterónu.
V praxi to může znamenat, že ochlupení není „příčinou“, ale spíš viditelným znakem toho, že v těle probíhají procesy, které se zároveň mohou pojit s riziky pro cévy a srdce. Bez dalších podrobností o metodice a kontrole dalších faktorů (věk, kouření, tlak, cholesterol, cukrovka, genetika) ale nelze vyvozovat jednoznačné závěry.
Co si z toho vzít: kdy zpozornět a co řešit s lékařem
Pokud máte výraznější ochlupení v uších, samo o sobě to ještě neznamená, že vám hrozí infarkt. Smysl však dává brát to jako připomínku, že prevence srdečně-cévních onemocnění je důležitá pro každého – zvlášť pokud máte další rizikové faktory.
Za rozumné se obecně považuje řešit se svým praktickým lékařem zejména:
• krevní tlak, pokud je dlouhodobě vyšší
• cholesterol a další tuky v krvi
• hladinu cukru a riziko diabetu
• kouření, nadváhu a pohyb
• rodinnou zátěž (infarkt či mrtvice u příbuzných)
Chloupky v uších mohou být pro někoho jen detail v zrcadle, pro jiného drobný signál, že je čas udělat si v preventivní péči pořádek. Rozhodující ale vždy budou konkrétní vyšetření a celkový zdravotní stav, ne jeden tělesný znak.
